Blíží se konec roku a s tím je spojená i doba firemních večírků, vánoční výzdoby a nakupování dárků pro klienty. Které položky lze považovat za daňově uznatelné? A kde jde naopak vždy výhradně o nedaňové náklady?

---

Dárky pro klienty a zaměstnance

Co se týče dárků pro klienty účetních jednotek, zákon hovoří jasně. Dary a reprezentace nejsou považovány za daňově uznatelné náklady. Až na výjimky. Jde-li o drobný předmět/dárek do 500 Kč bez DPH, je možné jej považovat za daňově uznatelný. Zde je třeba podotknout, že do jednotkové ceny předmětu je nutné započíst také náklady související s jeho pořízením, tedy přepravu či obaly.

U těchto drobných výdajů si nemusíme lámat hlavu s DPH, resp. lze si bez problému uplatnit nárok na odpočet.

Co se týče daňové uznatelnosti, udává zákon o daních z příjmů jasnou podmínku, že musí jít o reklamní či propagační předmět opatřený obchodní firmou či ochrannou známkou poskytovatele předmětu (tedy logem) a současně nesmí jít o předmět spotřební daně, s výjimkou tichého vína. Tichá vína jsou veškerá vína s obsahem alkoholu do 15 % vyjma sektů a perlivých vín. Převyšuje-li dárek hodnotu 500 Kč, je vždy daňově neuznatelným nákladem a nelze si u něj uplatnit nárok na odpočet DPH.

Přijde-li návštěva z finančního úřadu, může se stát, že po nás bude chtít prokázat daňovou uznatelnost. Nezbývá než doporučit, aby na příslušném daňovém dokladu bylo uvedeno, že jsou nakupované předměty opatřeny logem firmy. Případně si předměty můžeme vyfotografovat a uložit v elektronické podobě. Pak už máme všechny trumfy v ruce my.

S dárky částečně souvisí také vánoční přání a tzv. novoročenky. Jelikož jde o jakousi obdobu reklamní prezentace společnosti, můžeme je uplatnit coby daňově uznatelný náklad (výdaj) z kategorie „udržení příjmů“. Účtovat je můžeme buď na účtu 501 – Spotřeba materiálu, kde můžeme založit samostatný analytický účet pro lepší přehlednost, nebo na účtu 518 – Ostatní služby.

Leckterá účetní možná namítne, že bychom měli novoročenky v účetnictví časově rozlišit. Není to však pravda, jde sice o přání na příští rok, ale odesíláme je ještě v roce předchozím, tedy ve stejném roce, kdy byla přání vyrobena. Tak či tak, jde o daňový náklad.

A jak je to s dárky pro zaměstnance podniku? Odpoví nám § 6 odst. 9 písm. g) zákona o daních z příjmů. Na straně zaměstnavatele půjde o nedaňový náklad. A pokud nepřesáhne výše daru částku 2 000 Kč, bude tento příjem osvobozen od daně z příjmů na straně zaměstnance. Nárok na odpočet DPH nelze uplatnit.

Vánoční výzdoba

Některé společnosti kladou velký důraz na honosnou vánoční výzdobu v době adventu. Taková výzdoba něco stojí. Je možné nakoupené dekorace uplatnit coby daňově uznatelné náklady a nárokovat si z nákupu odpočet DPH?

Například takové květiny – jako třeba tolik oblíbená vánoční hvězda, nejsou problém, pokud společnost vlastní kancelář, ve které přijímá klienty, nebo tam pracují její zaměstnanci. Zde je třeba vycházet ze zdravého selského rozumu. Vybavená kancelář, to jistě nejsou jen čtyři holé stěny s kancelářským nábytkem. Příjemné atmosféře napomáhají také decentní dekorace, jako např. obraz na stěně, květiny na recepčním pultu a v době Vánoc třeba právě vánoční stromek s ozdobami.

Podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů jde o výdaje na reklamu. Slouží k příjemnému pocitu zákazníka, ke zpříjemnění pracovního prostředí, a jsou tedy výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Z těchto daňově uznatelných nákladů si také můžeme uplatnit nárok na odpočet DPH.

Je-li výzdoba přiměřená, neměl by s ní mít finanční úřad problém. Je samozřejmě otázkou, jak by se finanční úřad tvářil například na blikajícího Santa Clause v životní velikosti. Ale to už ponechme na fantazii čtenáře.

V čase předvánočním také mnoho společností vítá ve svých kancelářích klienty, předává jim dárky a při té příležitosti jim může nabídnout drobné pohoštění, jako například nakoupené cukroví. Bohužel, nákup takového občerstvení spadá výhradně do kategorie nedaňových nákladů a účtujeme jej na účtu 513 – Náklady na reprezentaci. Stejně tak nákup alkoholických a nealkoholických nápojů (vyjma vody – pouze čisté, balené nebo minerální) účtujeme na účtu 513.

Vánoční večírky a silvestrovské oslavy

A jak je to v případě vánočních večírků a silvestrovských oslav? Zaměstnavatel může pro své zaměstnance uspořádat vánoční či silvestrovský večírek. Zde jistě nebude chybět dobré jídlo a pití. Ani to však nemůžeme považovat za daňově uznatelný náklad podle definice uvedené v zákoně o daních z příjmů. Pokud by se tedy na večírku nepodávala výhradně čistá voda, pak by šlo samozřejmě o daňově uznatelný náklad a bylo by možné uplatnit nárok na odpočet DPH. Ovšem je otázkou, kolik by na takový večírek dorazilo zaměstnanců.

Stejně tak může společnost uspořádat večírek pro své obchodní partnery. Ani v tomto případě ale nelze náklady spojené s občerstvením považovat za daňově uznatelné. Snad jedině pokud by společnost uspořádala setkání s obchodními partnery při příležitosti prezentace své činnosti za uplynulý rok. Pak by bylo možné za daňově uznatelné náklady považovat např. pronájem konferenčního sálu, pronájem techniky apod.

A ani zábavní pyrotechniku nemůžeme považovat za daňově uznatelný výdaj/náklad.

Zdroj: https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/ucetnictvi/vanoce-z-pohledu-ucetniho-a-danoveho-poradce/

Firmy mají stále častěji zájem o digitalizaci účetnictví. Pojďme se blíže podívat na digitalizaci a automatizaci finanční účtárny a popsat si, jaké možnosti při přechodu na bezpapírovou účtárnu existují.

---

 Mnohé účetní jednotky i v dnešní době pracují s papírovými doklady, které tisknou a zakládají do šanonů. Stále častěji se však setkáváme s firmami, které mají zájem o tzv. bezpapírovou účtárnu. Takové firmy se snaží převádět doklady do digitální podoby a automatizovat většinu účetních procesů.

Cílem článku je nejen přiblížit digitalizaci a automatizaci finanční účtárny, ale také srozumitelně popsat, jaké možnosti při přechodu na bezpapírovou účtárnu firmy mají.

Elektronické daňové doklady a jejich archivace

Pokud se firma rozhodne ukládat a archivovat doklady elektronicky, musí v první řadě zajistit u těchto dokladů všechny zákonem stanovené náležitosti. Musí být dodržen věrohodný původ, neporušitelný obsah a čitelnost, fakturu tedy nestačí jednoduše oskenovat a nahrát do počítače.

V praxi je věrohodnost původu dokladu zajištěna prostřednictvím elektronického podpisu, který je vymezen v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na evropském vnitřním trhu (neboli eIDAS).

V nařízení eIDAS jsou vymezeny následující typy elektronického podpisu, jejichž pomocí lze důvěryhodně ověřit totožnost podepisujícího:

• zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis a
• kvalifikovaný elektronický podpis.

Zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis se řadí mezi uznávané elektronické podpisy a lze ho využívat i při jednání s orgány veřejné moci.

Nejvyšší formu ochrany elektronického podpisu v současnosti však zajišťuje kvalifikovaný elektronický podpis. Tento podpis může být vydán pouze kvalifikovaným poskytovatelem služeb neboli certifikační autoritou (mezi které patří např. 1. Certifikační autorita nebo služba PostSignum). Před jeho vydáním musí být ověřena identita podepisující osoby, přičemž část certifikátu je uložena na fyzickém nosiči (např. flash disku), který je potřeba mít k dispozici pro načtení certifikátu.

Při práci s elektronickými fakturami v PDF je nutné rovněž brát ohled na odpovídající formáty souborů definované mezinárodními normami. Oficiální archivační verze PDF je formát PDF/A, který se od klasického formátu PDF odlišuje tím, že jej lze otevřít, aniž by došlo ke ztrátě informací i ve všech budoucích verzích softwarových nástrojů.

Automatizace při zadávání dokladů

Pro jednodušší a rychlejší přenos účetních informací z dokumentů a jejich propojení se softwarem lze dnes využít mnoha aplikací a softwarů. Existují softwary na bázi tzv. vytěžování dat, jež umožňují automatizaci při zadávání daňových dokladů. Vytěžování dat z dokladů funguje tak, že převádí data z naskenovaného tištěného textu do digitálního formátu, který umožňuje import do účetního softwaru. Pomocí tohoto mechanismu odpadá nutnost ručního přepisování dat z dokladu do účetnictví. Tím dochází k úspoře času a eliminaci chybovosti způsobenou často lidským faktorem.

Softwary na vytěžování dat v současné době kombinují technologie OCR (rozpoznávání dat z faktury) s prvky umělé inteligence. Kombinací těchto technologií dochází ke snižování chybovosti a ke zvýšení variability vytěžovaných dokumentů – např. nalezení umístění konkrétní informace na různých místech v dokumentu.

Co se týče praktického použití softwaru k vytěžování dat, prvním krokem při zpracování bývá obvykle nahrání dokladů do softwaru. Faktury je obvykle možné nahrát například:

• prostřednictvím sběrného e-mailu,
• vyfocením přes mobilní aplikaci,
• nahráním dokumentu přímo do aplikace.

Jakmile jsou dokumenty vloženy do vytěžovacího softwaru, dochází k vytěžení dokladů. Digitální doklady jsou následně uloženy ve formě strukturovaných dat, kde čekají na schválení, kdy před potvrzením je možné doklady různě upravovat a přepisovat. Po schválení dokladů proběhne automatické zaúčtování do účetního systému. Po této operaci dojde k online archivaci dokladů, a to i s kvalifikovanými razítky a podpisy. Doklady jsou uschovány na jednom místě a v případě potřeby je možné si je jednoduše dohledat.

QR kódy

Alternativou pro vytěžování dat z faktur může být import dat prostřednictvím QR kódu. Tento postup umožňuje načíst základní data z faktury přímo do účetního systému, čímž je sníženo riziko lidského faktoru při manuálním přepisování. Většina ekonomických systémů již umožňuje připojit při vystavování faktury QR kód, jež se na ní objeví.

---

V dnešní době je standardem, že PDF faktura zmíněný QR kód obsahuje. QR kód můžeme rozdělit do dvou typů, QR faktura a QR platba. Běžná je i kombinace obou typů. QR kód si můžeme představit jako nositele informací (dat), které mohou nést podobu textů, částek, odkazů atd. Zatímco QR platba obsahuje pouze pár informací (částka, variabilní symbol, splatnost, popis), QR faktura obsahuje celou hlavičku dokladu. Důležité je však zmínit, že QR kód není schopen pojmout položky dokladu.

I tak se jedná o určitý typ vytěžování dokladu, kde načtením obrázku, naskenováním čtečkou či kamerou dojde k vypsání dat do účetního systému. Následuje pouze kontrola nebo manuální úprava uživatelem.

Formát ISDOC

Formát elektronické fakturace ISDOC sjednocuje různé formáty elektronických daňových dokladů na jeden jediný a umožňuje bezpapírovou výměnu faktur, případně dalších dokladů, a jejich rychlé zpracování. Elektronická fakturace může probíhat nejen mezi firmami, ale také při komunikaci s veřejnou správou a mezi soukromými osobami.

Elektronická a papírová faktura jsou rovnocennými partnery, co se legislativních požadavků týče. Lidé si však často pletou elektronickou fakturu s fakturou, která je pouze elektronickou verzí papírové faktury. Pokud do e-mailu doputuje faktura například ve formátu PDF, nejedná se v tomto případě o e-fakturu. E-faktura je totiž oproti elektronické verzi papírové faktury datovým souborem, který si předávají účetní programy mezi sebou.

Po importu takové e-faktury do účetního systému dojde k vytvoření dokladu opačného oproti dokladu exportovanému. V praxi to tedy vypadá tak, že na jedné straně firma exportuje fakturu vydanou a druhá firma, která doklad přijímá, importuje doklad v podobě faktury přijaté.

---

Datová integrace a reporting

Datová integrace znamená propojení datových zdrojů s cílem jednotného zobrazení. V praxi je nutné rozlišit integraci na úrovni mezi systémy a softwary konkrétní firmy za účelem sběru dat pro reporting a manažerské rozhodování (využívá se systém tzv. API = application programming interface) a dále integrace na úrovni mezi firmou a jejími obchodními partnery za účelem výměny dokumentů, jakými jsou faktury, objednávky, dodací listy apod. (využívá se systém tzv. EDI = electronic data interchange).

Integrace na úrovni společnosti skrze API znamená, že v první fázi jsou informace z různých softwarů či aplikací využívaných ve společnosti strukturovaně sbírány do datového skladu a digitálně ukládány. Takto vzniklá strukturovaná data je následně možné využít v nástrojích Business Intelligence pro reporting a další analýzy.

Business Intelligence umožňuje analyzovat a prezentovat data pro obchodní rozhodování. Ačkoliv bývá využívaný zejména e-shopy, velký potenciál má ve všech typech obchodních společností. Umožňuje ve srozumitelné podobě získávat jak finanční, tak i nefinanční informace (výnosy a náklady za určité období, regiony nebo klastry, dále vývoj konkrétních nákladů či výnosů, analýza nákupního chování zákazníků, optimalizace skladu, sledování zákaznické podpory apod.).

V případě integrace dat mezi obchodními partnery se používají softwary na bázi elektronické výměny dat (EDI). Tyto umožňují koordinovat data z ERP softwarů jednotlivých partnerů. Ať už se jedná o automatizované zasílání faktur, objednávek nebo o zjištění stavu skladu u dodavatele, EDI dokáže data propojit a zobrazit.

Závěr

Digitalizace a automatizace finanční účtárny podniků je stále aktuálnějším tématem. Pokud se podnikatelé rozhodnou pro digitalizaci finanční účtárny, nesmí zapomenout na zákonem stanovená pravidla pro archivaci elektronických daňových dokladů, a to věrohodný původ, neporušitelný obsah a čitelnost souboru.

Pro zjednodušení a urychlení přenosu účetních informací z dokumentů a jejich propojení s účetním softwarem lze dnes využít aplikace, které fungují na principu vytěžování dat. Zároveň většina těchto softwarů může sloužit také k archivaci dokladů.

Jedním z nejjednodušších řešení je nicméně sáhnout po obecném formátu ISDOC, který podporují jak účetní softwary, tak státní správa.

Business Intelligence rychle analyzuje informace a lze pomocí ní vytvořit přehledné reporty a grafické výstupy, na jejichž základě je možné vidět předem stanovená požadovaná data. Zavedení Business Intelligence do firmy je náročný proces, který vyžaduje rozsáhlou přípravu. Na druhou stranu mají nástroje Business Intelligence z pohledu dat pro obchodní rozhodování velký potenciál a implementace těchto nástrojů stojí za zvážení nejen u velkých a středních firem.

Zdroj: https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/ucetnictvi/digitalizace-a-automatizace-financni-uctarny-podni/

Při zúčtování mzdy zaměstnanci mohou nastat chyby různého charakteru. Buď mu byl zúčtován příjem nižší, nebo zaměstnavatel zúčtoval zaměstnanci příjem neoprávněně vyšší. Jak správně postupovat, když k takové situaci dojde?

---

 Ať už chyba vznikne při stanovení jakéhokoliv druhu příjmu zaměstnance, buď znamená, že zaměstnanci byl zúčtován příjem za daný kalendářní měsíc nižší, než jaký mu náleží, pak zaměstnavateli vzniká nedoplatek vůči zaměstnanci, nebo zaměstnavatel zúčtoval zaměstnanci příjem neoprávněně vyšší, než jaký mu náleží, pak je třeba řešit vrácení či vyrovnání takto vzniklého přeplatku zaměstnavatele vůči zaměstnanci.

Zaměstnanci jsou zaměstnavatelem zúčtovány různé druhy příjmů. Některé z nich jsou poskytovány přímo za práci (mzda, plat, odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr), jiné v souvislosti s existencí daného pracovněprávního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (náhrady mzdy či platu, odstupné, odměna za pracovní pohotovost apod.).

Toto rozdělení příjmů zaměstnance na příjmy za práci a na ostatní příjmy vychází z pojetí zákoníku práce. Ten také definuje, že zaměstnancem je člověk (fyzická osoba), který vykonává na základě pracovněprávního vztahu práci pro zaměstnavatele (právnickou či fyzickou osobu), jež má znaky práce závislé. To znamená, že zaměstnavatel má v tomto právním vztahu nadřazené postavení, zaměstnanec podřízené a zaměstnanec svoji práci vykonává osobně jménem a podle pokynů zaměstnavatele.

Závislá práce může být vykonávána pouze na základě tří možných pracovněprávních vztahů – na základě pracovního poměru (založeném pracovní smlouvou) a na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti).

Z hlediska problematiky, kterou se hodláme v tomto článku zabývat, tj. náprava chyb, k nimž došlo při zúčtování příjmů zaměstnanci zaměstnavatelem, je praktičtější:

1. vnímat osoby zaměstnavatele a zaměstnance v širším pojetí tak, jak je definuje zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) a ve stejném rozsahu i právní předpisy týkající se pojistného na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „ZP“) a sociální zabezpečení (dále jen „SP“) a dále
2. vnímat příjmy zaměstnance zejména z toho pohledu, zda a jakým zákonným srážkám podléhají.

Příjmy zúčtovávané zaměstnanci zaměstnavatelem zpravidla podléhají dani z příjmů a odvodům pojistného na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Některé však mohou podléhat pouze dani z příjmů a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, jiné jen dani z příjmů a další zase třeba nepodléhají žádným zákonným srážkám.

Pokud jde o daň z příjmů (dále jen „DP“), tak zde máme na mysli buď srážku tzv. daně ze závislé činnosti, kdy se zaměstnanci sráží záloha (tzv. daň ze závislé činnosti, dále jen „DZVČ“) na jeho výslednou (roční) daňovou povinnost z titulu daně z příjmů fyzických osob, nebo srážku tzv. srážkové daně (tzv. daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně), která představuje konečné zdanění příjmu zaměstnance bez povinnosti započítávat tuto daň na výslednou (roční) daňovou povinnost zaměstnance z titulu daně z příjmů fyzických osob.

Zaměstnanci však zůstává právo tento zápočet srážkové daně na svoji výslednou daňovou povinnostprovést v daňovém přiznání, což pro něj může být výhodné. Reálná je i situace, že zaměstnanci za daný měsíc žádná povinnost z titulu daně z příjmů ze závislé činnosti srážená není, ale naopak je jeho čistý příjem navýšen o tzv. měsíční daňový bonus, který může vzniknout jenom tehdy, pokud zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na děti.

Do stejného režimu zdanění daní z příjmů a odvodů SP a ZP spadají i příjmy z jiných právních vztahů než jen z těch založených výše uvedenými pracovněprávními vztahy, například odměny členů statutárních orgánů obchodních korporací. Tento širší záběr chápe zaměstnance jako všechny osoby, jež pobírají příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP.

Zúčtováním mzdy – pojmem použitým v názvu články, tedy rozumíme celý rozsah druhů příjmů, jež mohou být zaměstnanci jako osobě s příjmy ze závislé činnosti zúčtovány zaměstnavatelem.

Ve světle výše uvedeného je třeba si uvědomit, u jakého druhu příjmu zúčtovaného zaměstnanci k chybě došlo a co vše bude třeba opravit. Neboli testujeme dopad chyby do dodatečné změny – opravy:

• výše čisté mzdy či konečné částky určené k výplatě zaměstnanci,
• výše pojistného (SP a ZP), které mělo být správně sraženo zaměstnanci, a stejně tak do výše pojistného, které měl za zaměstnance správně odvést „ze svého“ zaměstnavatel,
• výše DZVČ či výše měsíčního daňového bonusu, případně výše srážkové daně,
• výše dalších specifických srážek ze mzdy (výživné, exekuce apod.),
• výše pojistného na zákonné pojištění odpovědnosti za škodu a pracovní úrazy (tzv. úrazové pojištění zaměstnanců),
• výše příjmů zaměstnance za rozhodné období, pokud na jejich základě dochází k přiznání dávek ze systémů sociálního zabezpečení (výše nemocenského, ošetřovného, mateřské apod.).

V dalším textu předpokládáme, že ke zjištění chyby došlo již po výplatním termínu a po splnění daňových a dalších odvodových povinností souvisejících se zúčtováním příjmů zaměstnancům za daný kalendářní měsíc.

Nedoplatek při zúčtování mzdy

Nejdříve se zaměříme na řešení nedoplatku při zúčtování mzdy zaměstnanci. Zjištěný nedoplatek je zaměstnanci třeba co nejdříve zúčtovat a doplatit mu jej po případných povinných daňových a dalších odvodových srážkách v tzv. čisté výši.

Konkrétní charakter nedoplatku ve mzdě může nabízet dvě základní možnosti řešení:

1. Zaměstnanec přistoupí na návrh zaměstnavatele, že mu bude jeho nárok na doplatek mzdy zúčtován ve mzdě za následující kalendářní měsíc, pak se tedy z hlediska čistého příjmu zaměstnance vše srovná při výplatě mzdy za následující měsíc.
2. Zaměstnanec nesouhlasí s výše uvedeným návrhem a požaduje doplatit čistý příjem za aktuální měsíc do správné výše. V tomto případě má zaměstnavatel povinnost doplatit zaměstnanci chybějící čistý příjem co nejdříve.

Konkrétní řešení druhého případu, kdy zaměstnanec požaduje doplatek mzdy okamžitě, se můžeodehrát dvěma způsoby:
a)Zaměstnavatel „otevře“ již uzavřené zpracování mzdy zaměstnance za daný měsíca provede zde dodatečnou opravu v zúčtovaní mzdy. Uvede zde správné hodnoty, vygeneruje opravený výplatní lístek, kde částka k výplatě odpovídá součtu částky původně vyplacené zaměstnanci a nyní dodatečně provedenému doplatku čistého příjmu zaměstnance.

Jestliže chyba spočívala v takové části zúčtovaného příjmu zaměstnance, která má vliv i na daňové (DP) a odvodové (SP a ZP) povinnosti, pak je třeba vzniklé nedoplatky na dani (DZVČ či srážkové dani) doplatit na účet finančního úřadu, stejně tak nedoplatky na SP příslušné správě sociálního zabezpečení a nedoplatky na ZP příslušné zdravotní pojišťovně. Těmto institucím se také zasílají opravné přehledy za daný kalendářní měsíc s uvedením správné výše SP a ZP.

Příslušný finanční úřad jako správce daně z příjmů ze závislé činnosti a srážkové daně se v průběhu kalendářního roku nedozvídá od zaměstnavatelů, jakou výši daňových povinností měli zaměstnancům srazit, proto se ani správci daně neoznamují opravy v těchto srážkách provedených v průběhu kalendářního roku. Vše se následně zohlední až po skončení kalendářního roku, kdy zaměstnavatel provádí vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti(více viz článek Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti) a vyúčtování srážkové daně (více viz článek Vyúčtování „srážkové“ daně z příjmů fyzických osob). Zde předpokládáme, že k chybě v zúčtování mzdy a k její následné opravě dochází v rámci kalendářního roku, za nějž výše uvedená vyúčtování zatím nebyla podána.

Tento postup opravy lze hodnotit jako nejpřehlednější. Navíc, pokud byl nedoplatek vůči zaměstnanci způsoben tím, že mu byla omylem zúčtována nižší mzda či plat za práci (například z důvodu omylem použitého nižšího mzdového tarifu pro výpočet mzdy) a došlo by k této chybě za poslední měsíc kalendářního čtvrtletí, pak je tímto postupem zaručeno, že bude správně stanoven průměrný výdělek k 1. dni následujícího čtvrtletí, který je důležitý například pro správné stanovení náhrady mzdy za dovolenou, za dny pracovní neschopnosti apod.

V praxi zde může nastat problém, že mzdový či personální software nemusí umožňovat dodatečně vstupovat do již uzavřeného „mzdového“ měsíčního období.

---

b) Druhým způsobem, jak postupovat, jestliže doplácíme zaměstnanci mzdu za daný měsíc, je, že tento doplatek je zaměstnanci vyplácen formou zálohy na mzdu, která mu bude zúčtovávána v následujícím měsíci. Tento postup je technicky pravděpodobně nejsnáze proveditelný, ale je právě nutné pamatovat na to, co bylo uvedeno v předchozím postupu o průměrném výdělku stanovovaném podle zákoníku práce: Jestliže takto napravovaná chyba v zúčtování mzdy má vliv na průměrný výdělek, týká se již uzavřeného kalendářního čtvrtletí, ale je prováděna v následujícím kalendářním čtvrtletí, pak je třeba průměrný výdělek na následující čtvrtletí ručně přepočítat (mzdový či personální software bude vycházet ze skutečně zúčtovaných mezd za dané čtvrtletí a není schopen zohlednit dodatečnou korekci provedenou v jiném kalendářním čtvrtletí).

Zároveň je třeba i v tomto následujícím kalendářním čtvrtletí, kdy došlo k promítnutí doplatku mzdy do zúčtování mzdy, vliv tohoto doplatku na stanovení průměrného výdělku zjišťovaného pro účely zákoníku práce k 1. dni dalšího kalendářního čtvrtletí (po tomto následujícím kalendářním čtvrtletí) vyloučit, aby nedošlo ke zkreslení průměrného výdělku pro další rozhodné období.

Zúčtování vyššího příjmu, než na jaký byl nárok

Nyní se podívejme na opačnou situaci, kdy zaměstnavatel omylem zúčtoval zaměstnanci příjem vyšší, než na jaký mu vznikl nárok. Zaměstnavateli vůči zaměstnanci vzniká přeplatek, který opět v závislosti na tom, na jakém druhu zúčtovaného příjmu zaměstnance vznikl, může mít další konsekvence. Nejenže zaměstnanci bylo vyplaceno více než mělo, ale také mohlo dojít k vyšším odvodům SP a ZP či daně z příjmů.

Může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci vrácení takto vzniklého přeplatku? Jestliže jde o zaměstnance v užším pojetí zákoníku práce (zaměstnanec v pracovněprávním vztahu), pak je třeba respektovat § 331 zákoníku práce, který stanovuje, že vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené.

Jestliže tedy zaměstnanec odmítne neoprávněně přijatý příjem vrátit zaměstnavateli, nezbývá než pokusit se řešit situaci soudní cestou a doufat, že soud uzná argumentaci zaměstnavatele, že zaměstnanec věděl nebo vědět mohl, že daný příjem získal neoprávněně.

Pokud zaměstnanec uznává, že získal od zaměstnavatele příjem navíc, jenž mu nepřísluší, a má být vrácení tohoto přeplatku řešeno srážkami z následující zúčtované mzdy či mezd (pokud je nutné řešit v delším časovém horizontu), je nutné, aby zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřeli dohodu o srážce ze mzdy. Bez jejího uzavření není zaměstnavatel oprávněn srážku ze mzdy provést.

I při uzavření dohody mohou nastat úskalí v praktické proveditelnosti srážek ve prospěch zaměstnavatele. Je třeba respektovat zákonná pravidla, jak se provádí srážky ze mzdy. Zúčtovaný příjem zaměstnance již může podléhat jiným srážkám, např. z titulu exekuce, případně zaměstnanec má již uzavřeny z dřívější doby jiné dohody o srážkách ze mzdy. Dohoda o srážkách ze mzdy uzavřená se zaměstnavatelem se dostává do pořadí srážek dnem jejího uzavření. Může se tedy stát, že pohledávka zaměstnavatele může být uspokojena až v delším časovém horizontu. Svoji roli zde hraje i celková zúčtovaná výše příjmů zaměstnanci a výše nezabavitelné částky.

Přeplatek zaměstnavatele se musí srážet v tzv. hrubé výši. To znamená, že v měsíci prováděné srážky dochází ke korekci hrubého příjmu zaměstnance (hrubé mzdy), a tím, v závislosti na druhu zúčtovaného příjmu, který je opravován, zpravidla i ke korekci zdanitelného příjmu (pro účely daně z příjmů) a vyměřovacích základů pro stanovení SP a ZP.

Srážka by proto měla být provedena v konkrétním měsíci tak, aby zúčtovaný příjem nešel do záporných hodnot. A jestliže má srážka vliv na vyměřovací základ pro ZP, pak by neměl klesnout pod úroveň minimální mzdy, aby nemuselo docházet k tzv. „dopočtu do minima“, pokud nejde o pojištěnce, jichž se „dopočet do minima“ netýká (více viz článek Zdravotní pojištění a minimální vyměřovací základ).

Přeplatek vzniklý chybami ve zúčtování mzdy lze srazit, pokud neuplynula tříletá promlčecí lhůta ode dne vzniku přeplatku.

---

Závěr

Cílem tohoto článku bylo přiblížit téma oprav chyb při zúčtování mzdy, ukázat, jakých oblastí se napravování takových chyb může dotknout a jakými cestami se lze vydat. Je zřejmé, že jde o téma rozsáhlé a komplikované v závislosti na konkrétní situaci zaměstnance, velikosti chyby a také na časovém horizontu, kdy bylo pochybení zjištěno.

V praxi při zjištění konkrétní chyby v zúčtování mezd je tedy prvním krokem identifikovat všechny oblasti, kterých se pochybení dotklo, a ujasnit si, jakým způsobem se bude chyba napravovat vůči zaměstnanci a jakým vůči dotčeným institucím.

Zdroj: https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/jak-postupovat-kdyz-se-stane-chyba-pri-zuctovani/?utm_source=StwMailing&utm_medium=email&utm_content=20230809&utm_campaign=portal

Téma obratu pro účely DPH je mnohem širší než jen jeho zvýšení z 1 000 000 Kč na 2 000 000 Kč. Zákon o DPH zná i jiné hodnoty obratu a samotné jeho počítání skrývá určitá úskalí. Pojďme se na vše společně podívat.

---

 S pojmem „obrat“ jsme se v poslední době často setkávali zejména v souvislosti s jeho „navýšením“ na 2 000 000 Kč pro povinnou registraci k DPH. Nicméně v zákoně o DPH jsou i jiné hodnoty obratu, se kterými se můžeme setkat, a téma se netýká pouze samotné registrace k DPH.

Sledování obratu pro účely DPH je pro podnikatele důležité ve třech oblastech:

1. vznik plátcovství (DPH),
2. změna zdaňovacího období plátce DPH – měsíc/čtvrtletí,
3. zrušení registrace k DPH.

Obrat

Obratem rozumíme souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani (osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, ale i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti) náleží za uskutečněná plnění (dodání zboží nebo poskytnutí služby) s místem plnění v tuzemsku, pokud jde o úplaty za:

a) zdanitelná plnění (zdanitelné plnění definuje zákon o DPH jako plnění, které je předmětem daně a není od daně osvobozené),

b) plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně – mezi tato plnění řadíme např.:

• dodání a pořízení zboží do/z jiného členského státu,
• dovoz a vývoz zboží včetně přepravy a služeb na ně přímo vázané,
• poskytnutí služby do třetí země,
• přeprava osob,
• osvobození ve zvláštních případech atd.

c) vyjmenovaná plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, jestliže nejsou doplňkovou činností (posuzováno např. podle výše příjmů z doplňkové činnosti v poměru k příjmům z činnosti hlavní) uskutečňovanou příležitostně; těmito plněními jsou:

• základní poštovní služby a dodání poštovních známek držitelem licence,
• rozhlasové a televizní vysílání,
• finanční činnosti, např.:
  • převod cenných papírů, organizování regulovaného trhu s investičními nástroji,
  • příjímání vkladů od veřejnosti,
  • poskytování úvěrů a peněžních zápůjček,
  • platební služby a vydávání elektronických peněz, obstarávání inkasa,
  • směnárenská činnost,
  • obchodování s devizovými hodnotami, přijímání nebo předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů atd.
• penzijní činnosti,
• pojišťovací činnosti,
• dodání nemovité věci,
• nájem nemovité věci.

Zákon o DPH dále vyjmenovává i další plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet, která se aledo obratu nezapočítávají (pokud jsou poskytována pouze tato plnění). Jedná se třeba o výchovu a vzdělávání, zdravotní služby a dodání zdravotního zboží, sociální pomoc či provozování hazardních her.

Dále do obratu nezahrnujeme úplatu za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, není-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani.

Úplatou rozumíme:

• částku v peněžních prostředcích nebo hodnotu nepeněžitého plnění, které jsou poskytnuty v přímé souvislosti s plněním,
• dotace k ceně (z veřejných rozpočtů, grantů, …) – ale nejedná se o dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého majetku.

Úplata přijatá jako záloha (před uskutečněním plnění) se zahrnuje do obratu až ke dni uskutečnění plnění. Úplaty s místem plnění mimo tuzemsko se do obratu nezahrnují.

Obrat a vznik plátcovství

Plátcem se osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku stane, pokud její obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne částku 2 000 000 Kč (s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně).

Pokud obrat překročíme, máme povinnost podat správci daně přihlášku k registraci, a to do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém stanovený obrat překročíme. Plátcem se pak stáváme od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročíme stanovený obrat.

Je třeba zdůraznit, že se nejedná o počítání obratu od ledna do prosince, ale vždy o 12 po sobě jdoucích měsíců (např. od dubna do března, od května do dubna, od června do května apod.).

Dále je třeba si uvědomit úskalí, které se týká různých činností osoby (povinné k dani). Problém nastává nejčastěji u fyzických osob, které kromě svého podnikání (příjmy z podnikání podle § 7 zákona o daních z příjmů) ještě pronajímají například byt (příjmy z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů). Podnikatel obrat z podnikání sice nepřekročí, ale neuvědomí si, že do obratu je třeba zahrnout i příjmy z pronájmu (který je „nepodnikatelský“). Po sečtení těchto dvou příjmů (obratů) se často nevědomky plátcem DPH stává.

Pokud podnikatel poskytuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně – například se zabývá pouze pronájmem bytů, nemusí obrat vůbec sledovat. A i když povinný obrat pro registraci překročí, a dosáhne obratu třeba 5 000 000 Kč, plátcem DPH se nestává. Nicméně pak poskytne jednorázově ještě poradenskou službu v tuzemsku například za 1 000 Kč, a tímto okamžikem přestává poskytovat pouze plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně a najednou má povinnost obrat sledovat. Ten je značně překročen a stává se plátcem daně.

Další chybou, která často nastává, je, že podnikatel obrat překročí, ale všimne si toho pozdě, například až po několika měsících po tom, co měl přihlášku podat. Podá tedy přihlášku s tím, že si myslí, že bude plátcem daně až po podání této přihlášky. Nicméně podání nebo nepodání, případně pozdní podání přihlášky nemá na plátcovství vliv – plátcem se opravdu ze zákona stáváme od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém obrat překročíme (i když k tomu nemáme žádné „potvrzení“ od správce daně). Podnikatel pak musí podávat přiznání k DPH zpětně za řadu měsíců.

Často nastává i situace, že přihlášku podáme a správce daně ve stanovené lhůtě vůbec nezareaguje nebo dělá nejrůznější obstrukce – nicméně i v tomto případě jsme plátcem DPH podle zákona ke stanovenému dni (a nikoliv podle nálady správce daně). Samozřejmě k plátcovství pak nemáme žádný „dokument“, což může naše podnikání dočasně komplikovat. V pozdě vydaném rozhodnutí o registraci k DPH bude datum uvedeno „zpětně“ podle zákona.

Obrat a zdaňovací období – měsíc/čtvrtletí

Nový plátce DPH se stává automaticky plátcem s měsíčním zdaňovacím obdobím – podává tedy přiznání k DPH měsíčně. Rozdílná situace je u kontrolního hlášení. Právnická osoba jej podává povinně měsíčně, fyzická osoba jej podává ve lhůtě pro podání daňového přiznání k DPH (tedy fyzická osoba čtvrtletní plátce by podávala kontrolní hlášení také čtvrtletně). U režimu jednoho správního místa je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí (v případě dovozního režimu kalendářní měsíc).

Plátce daně se však může rozhodnout, že jeho zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok je kalendářní čtvrtletí. Má to však několik podmínek:

• jeho obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 10 000 000 Kč,
• není nespolehlivým plátcem,
• není skupinou,
• změnu zdaňovacího období oznámí správci daně do konce měsíce ledna příslušného kalendářního roku.

Změnu je možné oznámit i v rámci formuláře přiznání k DPH za prosinec (případně 4. čtvrtletí) předchozího roku. Pokud si přejeme změnu zdaňovacího období z měsíčního na čtvrtletní, do pole „kód zdaňovacího období následujícího roku“ uvedeme Q, pokud bychom chtěli změnu ze čtvrtletního na měsíční, uvedeme kód M. Pokud změnu období nepožadujeme (nemusíme provádět), dané pole nevyplňujeme.

Změnu zdaňovacího období však nemůžeme učinit pro kalendářní rok, v němž byl plátce registrován, ani pro bezprostředně následující kalendářní rok. Nicméně tato tvrdost zákona je zmírněna možností v případech důvodů hodných zvláštního zřetele. A správce daně na žádost plátce podanou do konce měsíce října roku, v němž byl plátce registrován, může rozhodnout, že změnu zdaňovacího období lze učinit pro bezprostředně následující kalendářní rok i v tomto případě.

Obrat a zrušení registrace k DPH

Plátce daně (mající sídlo v tuzemsku, který není skupinou) může požádat správce daně o zrušení registrace, pokud:

• uplynul jeden rok ode dne, kdy se stal plátcem a:
  • nedosáhl za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců obratu většího než 2 000 000 Kč, nebo
  • uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na dopočet daně, nebo
• přestal uskutečňovat ekonomické činnosti.

V zákoně o DPH však najdeme i obrat ve výši 500 000 Kč, a to v případě zrušení registrace k DPH v některých zvláštních případech, kdy může plátce požádat o zrušení registrace, pokud ode dne, kdy se stal plátcem, uplynuly tři měsíce a jeho obrat nepřesáhl za tři bezprostředně předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce zmíněný obrat 500 000 Kč.

Tento obrat se však týká pouze plátců, jako např.:

• plátců, kteří se stali plátci nabytím obchodního závodu,
• plátců, kteří se stali plátci v rámci přeměny právnické osoby,
• plátců, kteří se stali plátci změnou právní formy,
• plátců, kteří se stali plátci z titulu dědictví.

Zrušit registraci může správce daně i z moci úřední, a to zejména v těchto situacích:

• obrat plátce je nulový – tedy přestal uskutečňovat ekonomické činnosti nebo neuskutečnil bez oznámení důvodu správci daně za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců plnění v rámci ekonomické činnosti nebo uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně,
• plátce závažným způsobem porušil svou povinnost vztahující se ke správě daně a současně nepřesáhl za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců obrat 2 000 000 Kč, za toto období neuskutečnil zdanitelné plnění, pokud se jedná o plátce, který nemá v tuzemsku sídlo nebo je skupinou.

Zdroj: https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dph/obrat-v-dph/

Vláda představila antibyrokratický balíček. Zruší potravinářské průkazy, vstupní prohlídky pro nerizikové profese nebo přísedící u soudu. Zvýší limit pro povinné ověření účetní závěrky auditorem, zavede online žádosti o všechny důchody a digitalizuje komunikaci se sociální správou.

Vyhláškový cena nafty klesla na 34,40 Kč. Od července využijete novou cenu pro výpočet cestovních náhrad.

Váš finančák už možná nefunguje. S koncem června skončila některá pracoviště, všechna najdete na této stránce.

Daňové milostivé léto už běží! Můžete žádat o odpuštění úroků a penále u dluhů na daních a sociálním. Podmínky pro daně najdete tady, pro sociální tady.

Penzijko se změní. Zvýší se hranice pro získání státního příspěvku. Nově ho dostanete, pokud si odložíte 500 Kč měsíčně. Min. výše bude 100 Kč, max. 340 Kč.

Rodiče dostanou víc – ale až příští rok. Vláda chce navýšit rodičovský příspěvek na 350 tisíc Kč. Změna by měla platit pro děti narozené od začátku roku 2024.

Nefungují vám MOJE daně? Nejste jediní. Probíhají servisní práce, proto některé služby neběží.

Měli jste účet u Equa bank? Ozvěte se finančáku. Banka nově spadá pod Raiffeisenbank. Od července nemůže finanční správa posílat přeplatky na původní účty.

Úřad práce se vás může zeptat na příjmy zaměstnanců. Nyní se na vás může obrátit, pokud posuzuje hmotnou nouzi pro uprchlíky z Ukrajiny.

Ubytovali jste uprchlíky z Ukrajiny? Nově dostanete příspěvek, jen pokud bydlí ve vaší domácnosti. Tento příspěvek se nedaní.

Konsolidační balíček bodne i do včelařů. Nově budou od daně z příjmů osvobození včelaři s příjmy do 50 tisíc Kč, zmizí osvobození do 60 včelstev.

Změny v definici rodinného domu se odkládají. Definice má dopad na sazbu DPH u stavebních prací. Měla platit od června, posouvá se na leden.

Finanční správa hlásí skoro 3 miliony přiznání. Letos eviduje zhruba o 100 tisíc víc než loni, celkem 2 888 941. Z toho 66 % přišlo elektronicky.

Finančák otravoval novomanžele. Olomoucký FÚ kontaktoval páry po svatbě, aby si ověřil zdanění svatebních hostin. Nejvyšší správní soud teď potvrdil, že jednal nezákonně.

Nezapomeňte!

• Do 25. července podejte přiznání a zaplaťte daň z hazardních her za 2. čtvrtletí 2023.
• Do 25. července podejte přiznání, kontrolní a souhrnné hlášení a zaplaťteDPH za 2. čtvrtletí 2023.
• Do 31. července zaplaťte pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za 3. čtvrtletí 2023.
• Do 31. srpna zaplaťte daň z nemovitých věcí. Platí pro zemědělskou výrobu a chov ryb s daní nad 5000 Kč.

Zdroj: UOL