• Účetní aktuality

    Průměrný výdělek a jeho výpočet

    Průměrný výdělek definuje zákoník práce a slouží k dalším výpočtům v rámci mzdového účetnictví, například k výpočtu náhrady mzdy za dovolenou. O co přesně se jedná a jak průměrný výdělek vypočítat, se dozvíte v následujícím článku.


     Ať už se jedná o pracovní poměr, nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, bude-li se používat průměrný výdělek, musí být vypočten na základě ustanovení ze zákoníku práce. V případě průměrného výdělku se nepřipouští odchylky od právní úpravy, které by byly zakotveny v interním předpisu či kolektivní smlouvě.

    Zákoník práce pracuje s pojmem průměrný výdělek nebo s jeho násobky. Násobkem průměrného výdělku je například vyjádřena minimální výše odstupného, limit náhrady škody ze strany zaměstnance atd.

    Průměrný výdělek anebo procento z něj se používá pro výpočet náhrad a příplatků ke mzdě. Jedná se o náhrady mzdy za dovolenou, při překážkách v práci na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele, náhradu za prvních 14 dní pracovní neschopnosti, dále náhrady při ukončení pracovního poměru atd. Mezi nejčastější příplatky, pro něž se užívá průměrný výdělek, jsou příplatky za přesčas, za práci ve svátek, v noci či o víkendech.

    Průměrným výdělkem se rozumí průměrný hrubý výdělek. Základní výpočet je následující:

    průměrný výdělek = hrubá mzda v rozhodném období / odpracovaná doba v rozhodném období

    Hrubou mzdou v rozhodném období se rozumí ty složky mzdy, které mají charakter odměny za práci. Do výpočtu tedy zahrneme všechny složky mzdy poskytnuté zaměstnanci za výkon práce, ať už jde o základní mzdu, nebo o její pohyblivé složky, jako jsou různé provize, odměny, bonusy apod. Dále se zahrnou příplatky mzdy za práci přesčas, za práci ve svátek, za práci v sobotu a neděli, za práci v noci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

    Do výpočtu se naopak nezahrnují ostatní příjmy zaměstnance neposkytované za výkon práce, tedy veškeré náhrady mzdy (například za dovolenou či za dobu překážek v práci), odměny za pracovní pohotovost a dále odměny poskytované z jiného důvodu, jako jsou například odměna k životnímu jubileu, k narození dítěte atd.

    Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda. Do odpracované doby se započítává i doba práce přesčas, pokud nebylo za tuto dobu poskytnuto náhradní volno. Dojde-li k zúčtování mzdy za práci přesčas v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby ve výpočtu také hodiny práce přesčas, za kterou jsou mzda nebo plat poskytnuty. Jinak by došlo ke zkreslení průměrného výdělku.

    Vypočtený průměrný výdělek se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

    Rozhodné období

    Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí. V některých případech je rozhodné období stanoveno jinak, jedná se o následující výjimky:

    • při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí,
    • při uplatnění konta pracovní doby je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců před začátkem vyrovnávacího období,
    • při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější,
    • jestliže zaměstnanec neodpracoval v rozhodném období alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.

    Průměrný výdělek se vypočítá vždy k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období – nejčastěji tedy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí (1. 1., 1. 4., 1. 7., 1. 10.). Takto vypočtený průměrný výdělek se následně používá k výpočtu náhrad a příplatků až do konce příslušného čtvrtletí.

    Pravděpodobný výdělek

    Jak jsme již uvedli, v případě, že zaměstnanec neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se tzv. pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, kterých by zřejmě dosáhl. Při výpočtu se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

    Judikatura upozorňuje na skutečnost, že zákon nestanoví, z jakých hledisek je třeba při zjišťování mzdy, které by zaměstnanec „zřejmě dosáhl“, vycházet. Lze nicméně konstatovat, že zaměstnanec by zřejmě dosáhl takovou hrubou mzdu, jakou by pobíral, kdyby v době, k níž se určuje pravděpodobný výdělek, opravdu pracoval.

    Za tím účelem musí být zejména zjištěno, jakou práci měl zaměstnanec v této době konat a jaká mzda za výkon této práce náležela (podle kolektivní smlouvy, vnitřního mzdového předpisu nebo z jiného důvodu), přičemž musí být zohledněny nejen pevné nebo nárokové složky mzdy, ale i další složky mzdy stanovené odlišným způsobem a fakultativní složky mzdy. Přitom lze zejména přihlédnout k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo ke mzdě zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

    Formy průměrného výdělku

    Průměrný výdělek se v zákoníku práce vyskytuje v těchto formách:

    • průměrný hodinový výdělek (jedná se o základní formu, z níž se odvíjí ostatní),
    • průměrný hrubý měsíční výdělek,
    • průměrný čistý měsíční výdělek.

    Průměrný hrubý měsíční výdělek se vypočítá jako průměrný hodinový výdělek na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na jeden měsíc v průměrném roce. Průměrný rok mápro tento účel 365,25 dnů. Pro výpočet se použije týdenní pracovní doba zaměstnance a koeficient 4,348, což je průměrný počet týdnů na jeden měsíc v průměrném roce. Výpočet pak vypadá následovně:

    průměrný hrubý měsíční výdělek = průměrný hod. výdělek × týdenní pracovní doba zaměstnance × 4,348

    Při osmihodinové pracovní době je výpočet následující:

    průměrný hrubý měsíční výdělek = průměrný hod. výdělek × 40 × 4,348 = průměrný hod. výdělek × 173,92

    Průměrný čistý měsíční výdělek se zjistí z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „SP“), pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „ZP“) a zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen „daň“). Daňový bonus se při výpočtu nepřičítá. Pro výpočet se použijí podmínky a sazby platné pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný čistý měsíční čistý výdělek zjišťuje.

    průměrný čistý měsíční výdělek = průměrný hrubý měsíční výdělek − SP − ZP − daň

    Další podmínky rozhodné pro výpočet průměrného výdělku

    Průměrný výdělek nemůže nikdy klesnout pod minimální mzdu nebo pod příslušnou úroveň zaručené mzdy. Takováto situace se může stát např. na přelomu roku, kdy od 1. ledna roku následujícího dojde ke zvýšení minimální mzdy a úrovní zaručené mzdy.

    Ze čtvrtého čtvrtletí však může být vypočítaný průměrný výdělek, který platí k 1. 1., nižší než minimální mzda nebo nejnižší úroveň zaručené mzdy. Pak se takto vypočtený průměrný výdělek dle zákona zvýší na částku odpovídající této minimální mzdě nebo příslušné nejnižší úrovni zaručené mzdy. Toto platí obdobně i u pravděpodobného výdělku.

    Další důležité ustanovení se týká odměn poskytovaných za delší období. Pokud je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda nebo plat nebo jejich část, která je poskytována za delší období než kalendářní čtvrtletí (například roční odměna), určí se pro účely zjišťování průměrného výdělku její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí.

    Do hrubé mzdy nebo platu se pro účely zjištění průměrného výdělku zahrne v rozhodném období poměrná část mzdy nebo platu odpovídající odpracované době. Zbývající části této mzdy nebo platu se zahrnou do hrubé mzdy nebo platu pro zjišťování průměrného výdělku v dalších obdobích.

    Počet dalších období se určí podle celkové doby, za kterou se odměna poskytuje. To znamená, že například jednorázově přiznaná a vyplacená roční odměna se následně promítne do průměrného výdělku ve čtyřech následujících rozhodných obdobích, vždy ve výši jedné čtvrtiny.

    Je tedy potřeba vždy u nárazových odměn testovat, zda mají charakter odměny za práci za delší časové období, nebo se naopak jedná o odměnu, která má spíše sociální charakter (např. vánoční odměna, 13. plat).

    V prvním případě, tj. v případě, že odměna za delší období je většinou spojena s hospodářskými výsledky, ji budeme zahrnovat do výpočtu průměrného výdělku postupně, tak jak je uvedeno výše. V druhém případě, tj. v případě odměny, která má spíše sociální charakter, a nemá tedy charakter odměny za práci, takováto odměna nebude do výpočtu průměrného výdělku zahrnuta.

    Další výjimkou při stanovení průměrného výdělku je případ, kdy u zaměstnance došlo ke změně pracovní smlouvy z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice, a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna až po této změně. Při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku se vychází z průměrného výdělku zjištěného naposled před změnou pracovní smlouvy, pokud to je pro zaměstnance výhodnější.

    Průměrný výdělek u dohod konaných mimo pracovní poměr a u souběhu více pracovních vztahů

    Zjištění průměrného výdělku zaměstnance činného na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se stanovuje stejným způsobem, jak jsme již popsali. Je-li však sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, je rozhodným obdobím celá doba, po kterou trvalo provedení sjednaného pracovního úkolu.

    Vykonává-li zaměstnanec práci u téhož zaměstnavatele ve více základních pracovněprávních vztazích nebo ve více pracovních vztazích, posuzuje se mzda, plat nebo odměna v každém základním pracovněprávním vztahu nebo pracovním vztahu odděleně. To znamená, že průměrný výdělek se zjišťuje v každém pracovněprávním vztahu zvlášť.

    Zdroj: https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/prumerny-vydelek-a-jeho-vypocet/

    Děti – daňové úlevy a jejich změny v roce 2021

    Každý, kdo vyživuje dítě, si může z daní odečíst měsíčně, případně ročně určitou částku. Jak můžeme díky daňovým úlevám ušetřit a k jakým změnám v průběhu roku 2021 dochází? To vše shrnujeme v následujícím článku.


     Poplatník daně z příjmů fyzických osob má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor („EHP“). Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětípoplatníka, posuzují se dohromady.

    Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.

    Společně hospodařící domácností máme na mysli společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně hradí náklady na své potřeby. Dítě může být v příslušném období příslušníkem pouze jedné společně hospodařící domácnosti.

    Daňový nerezident může daňové zvýhodnění uplatnit, pouze pokud je rezidentem členského státu EU nebo EHP a jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90 % všech jeho příjmů (s výjimkou příjmů, které jsou od daně osvobozeny, nebo příjmů, z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně).

    O toto daňové zvýhodnění si poplatník sníží již vypočtenou daň. V případě, že výsledná daň po odečtení daňového zvýhodnění je kladné číslo, daňové zvýhodnění představuje slevu na dani (výsledná daň je nižší o tuto slevu, oproti dani původně vypočítané).

    Pokud je to číslo záporné, kromě slevy na dani, kdy zvýhodnění formou slevy sníží daň na nulu, představuje záporná částka daňový bonus. Ten, pokud je alespoň ve výši 100 Kč, je poplatníkovi finančním úřadem za splnění podmínek zákona vyplacen. Případně vyplácení probíhá za podobných podmínek prostřednictvím zaměstnavatele.

    Daňový bonus náleží poplatníkovi s příjmy ze závislé činnosti/zaměstnání (§ 6 zákona o daních z příjmů, dále jen „ZDP“) a z podnikání (§ 7 ZDP), které činily ve zdaňovacím období alespoň šestinásobek minimální mzdy. Nepočítáme s příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP), z pronájmu (§ 9 ZDP) ani z ostatních příjmů (§ 10 ZDP). Do příjmů nezahrnujeme příjmy osvobozené od daně a příjmy, z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.

    Za vyživované dítě poplatníka považujeme:

    • dítě vlastní nebo osvojence,
    • dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů,
    • dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči,
    • dítě druhého z manželů (včetně dítěte druhého registrovaného partnera/partnerky) – neplatí však pro dítě družky/druha,
    • vlastní vnuk (vnučka) nebo vnuk (vnučka) druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit,

    pokud je:

    • nezletilým dítětem,
    • zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a:
      • soustavně se připravuje na budoucí povolání,
      • nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
      • z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

    Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění (např. bydlení na internátu, koleji apod.).

    Pokud je dítěti přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na něj částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek.

    Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění.

    Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Pokud se tedy dítě narodilo např. 30. 9. 2021, daňové zvýhodnění lze uplatnit již za září 2021.

    Dosáhne-li nestudující dítě 18 let (nebo studující dítě 26 let) prvního dne v měsíci, pak již na zvýhodnění v daném měsíci nedosáhne. Podle občanského zákoníku, nabývá-li právo v určitý den, nabude se počátkem tohoto dne (o půlnoci). Tj. např. nestudující dítě nabude zletilosti již první sekundu dne, kdy má narozeniny – narodilo-li se tedy prvního dne v měsíci, zletilé je již od začátku tohoto dne – a podmínka nezletilosti na počátku kalendářního měsíce nebyla splněna.

    Pokud se tedy nestudující dítě narodilo např. 1. 10. 2003 a 1. 10. 2021 oslaví 18. narozeniny, nárok na daňové zvýhodnění za říjen 2021 již není.

    Změna výše daňového zvýhodnění na děti v průběhu roku 2021

    Koncem července 2021 došlo k navýšení částky daňového zvýhodnění na druhé a další dítě (zvýhodnění na jedno dítě zůstává beze změny). Změna platí „zpětně“ pro celé zdaňovací období 2021.

    Tab. 1: Daňové zvýhodnění na dítě v letech 2020 a 2021

     Daňové zvýhodněníDaňové zvýhodnění
     20202021
     RočníMěsíčníRočníMěsíční
    Jedno dítě15 2041 26715 2041 267
    Druhé dítě19 4041 61722 3201 860
    Třetí a další dítě24 2042 01727 8402 320

    Pořadí uplatňovaných dětí však neznamená, že první dítě je nejstarší. Volba pořadí dětí je na uvážení poplatníka – zejména v případech, kdy zvýhodnění neuplatňujeme celý rok, se vyplatí pořadí dětí změnit.

    Nicméně oproti obdobným změnám v průběhu zdaňovacího období v minulosti tentokrát musíme postupovat jinak, než jsme byli zvyklí.

    U poplatníků s příjmy ze závislé činnosti/zaměstnání (§ 6 ZDP) budeme i nadále celý zbytek roku 2021 počítat se „starými“ částkami platnými pro rok 2020. Při výpočtu mzdy a zálohy na daň z příjmů v jednotlivých měsících roku 2021 budeme tedy nadále počítat s původními hodnotami daňového zvýhodnění. V průběhu roku 2021 tedy k žádné změně ve zpracování mezd fakticky nedochází.

    Je-li výše zálohy na daň (příjmy ze závislé činnosti/zaměstnání § 6 ZDP) snížená o měsíční slevu na dani nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, vzniklý rozdíl je měsíčním daňový bonusem. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5 025 Kč měsíčně. Maximální limit 5 025 Kč byl však koncem července taky zrušen, nicméně s platností až od 1. 1. 2022. Tento limit bude platný ještě i pro zúčtování mzdy a výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2021.

    Tuto změnu tedy použijeme poprvé při výpočtu mezd za leden 2022. Vyplacení daňového bonusu je pak limitováno i příjmem zaměstnance – kdy k vyplacení je třeba, aby jeho příjmy „ze zaměstnání“ dosahovaly alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů.

    Tab. 2: Minimální mzda v letech 2020 a 2021

     20202021
     RočníMěsíčníRočníMěsíční
    Minimální mzda14 6001 21715 2001 267
    Polovina minimální mzdy7 3006087 600633
    Šestinásobek minimální mzdy87 6007 30091 2007 600

    Nové částky daňového zvýhodnění za celé zdaňovací období roku 2021 (nebo za kalendářní měsíce, kdy poplatník měl nárok na daňové zvýhodnění na děti) uplatní zaměstnavatel zaměstnanci až po skončení roku 2021 v ročním zúčtování záloh. V případě, že zaměstnanec podává (ať již dobrovolně, nebo povinně) daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, uplatní si v něm již nové částky daňového zvýhodnění na děti.

    Stejně postupuje i podnikatel/živnostník s příjmy z podnikání (§ 7 ZDP), který podává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Za rok 2021 si již uplatní nové hodnoty daňového zvýhodnění na děti.

    Naproti tomu přídavky na děti vzrostly již od července 2021 a dosáhne na ně větší okruh „rodin“.


    Školkovné – sleva za umístění dítěte

    Pokud vyživované dítě žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, může uplatnit slevu za umístění dítěte. A to ve výši prokazatelně vynaložených nákladů na toto umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení (maximálně do výše minimální mzdy) na dané zdaňovací období (pokud tyto výdaje neuplatnil jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů).

    Minimální mzda se oproti roku 2020 (14 600 Kč ročně a 1 217 Kč měsíčně) od 1. 1. 2021 zvýšila na 15 200 Kč ročně, resp. 1 267 Kč měsíčně. Toto zvýšení minimální mzdy umožňuje uplatnit vyšší slevu za umístění dítěte v roce 2021, pokud jí vynaložené náklady dosahují.

    Slevu nelze uplatnit na vlastního vnuka (vnučku) nebo vnuka (vnučku) druhého z manželů. Za vlastního vnuka (vnučku) nebo vnuka (vnučku) druhého z manželů lze slevu uplatnit, pouze pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů.

    Pokud vyživuje dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může si slevu za umístění dítěte uplatnit ve zdaňovacím období samozřejmě jen jeden z nich.

    Pro účely daní z příjmů se předškolním zařízením rozumí:

    • mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,
    • zařízení služby péče o dítě v dětské skupině,
    • zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou:
      • zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo
      • mateřskou školou podle školského zákona.

    Zdroj: https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dan-z-prijmu/deti-–-danove-ulevy-a-jejich-zmeny-v-roce-2021/

    Založení s. r. o. online – sci-fi, nebo skutečnost?

    Po vydání tzv. digitalizační směrnice vyvstala pro Českou republiku povinnost implementovat ji do svých právních řádů. Od září letošního roku by tedy mělo být mimo jiné možné založit obchodní společnost z pohodlí domova po internetu.


     V roce 2019 vydala Evropská unie tzv. digitalizační směrnici (č. 2019/1151), kterou jsou měněna a doplňována ustanovení směrnice č. 2017/1132. Pro Českou republiku, stejně jako pro ostatní členské státy, tímto vyvstala povinnost implementovat do svých právních řádů ustanovení této nové směrnice. V České republice by tak již od září 2021 mělo být mimo jiné možné založit obchodní společnost on-line, tedy přes internet.

    Implementací digitalizační směrnice má dojít ke sjednocení v současné době velmi rozdílné úrovně dostupnosti online nástrojů v členských státech, které umožňují podnikatelům a společnostem komunikovat s orgány veřejné moci. Digitalizační směrnice se primárně věnuje zakládání obchodních společností, zápisu poboček, ukládání změn v listinách či údajů ve veřejných rejstřících.

    V této souvislosti je vhodné zdůraznit, že směrnice nemá motivaci měnit dosavadní prezenční způsob zakládání společností a komunikace s rejstříky. Klade však důraz na to, aby zákonodárce v členských zemích umožnil širší využití digitálních nástrojů a procesů při vytváření společností, a tím i podpořil prostředky distanční komunikace.

    V duchu zásady „pouze jednou“ vybízí Evropská unie členské státy k nastavení takových podmínek, aby obchodní společnosti nemusely orgánům veřejné moci předkládat totožné údaje a podklady opakovaně. Česká republika zmíněnou zásadu ve vnitrostátním fungování již do určité míry prosazuje. Uvedené se v praxi projevuje tak, že pokud nyní dojde ke změně údajů u obchodní společnosti zapsaných v obchodním rejstříku, aktualizace zapsaných informací se projeví i v jiných rejstřících (typicky např. v živnostenském rejstříku).

    Směrnice rovněž apeluje na to, aby se tato zásada uplatňovala i v mezinárodním měřítku. V případě, že má obchodní společnost, jež byla založena v jednom členském státě, v úmyslu zapsat pobočku do rejstříku v jiném členském státě (tedy v českém pojetí odštěpný závod), mělo by být možné, aby tato společnost využila listiny nebo údaje, které již dříve rejstříku podala.

    Současně by mělo postačovat, aby tato společnost předkládala některé změny svých údajů pouze rejstříku v členském státě, kde je zapsána, bez nutnosti podávat stejné údaje rejstříku v jiném členském státě, kde je zapsána její pobočka.

    Údaje, jako změna názvu (firmy) společnosti nebo změna sídla společnosti, by namísto toho měly být pomocí systému propojení rejstříků elektronicky vyměňovány mezi rejstříkem v členském státě, kde je zapsána společnost, a rejstříkem, kde je zapsána pobočka. Tímto by mělo dojít ke snížení nákladů, administrativní zátěže a k časové úspoře. V současné době se uvedené zapíše až na základě samostatného zpoplatněného návrhu, který subjekt podá rejstříkovému soudu, u kterého je zapsaná pobočka.

    Současné podmínky pro založení s. r. o. v České republice

    V současnosti se nedá v předstihu a s přesností odhadnout, kolik dní zabere v České republice proces zakládání obchodní společnosti. Celková délka procesu bude odlišná v případě zakládání společnosti s ručením omezeným a v případě zakládání jiného druhu obchodní korporace. Podstatný bude také obor podnikání obchodní korporace a na něj navázaná podmínka získání živnostenského či jiného oprávnění.

    Co je však jisté, zakladatelské právní jednání společnosti je nutné sepsat za osobní přítomnosti notáře. V návaznosti na to jsou do procesu zapojeny další instituce, jako banky, živnostenské úřady a rejstříkové soudy. Zmíněné instituce mají na jednotlivé úkony zákonné lhůty pro vyřízení, které mohou v souhrnu celý proces založení značně zpomalit.

    Proces založení společnosti s ručením omezeným pak doposud zahrnuje následující kroky:

    1. Zakladatelské právní jednání – soupis zakladatelské listiny nebo společenské smlouvy musí být vyhotoven formou notářského zápisu.
    2. Složení základního kapitálu společnosti – pokud základní kapitál společnosti nebude představován částkou do 20 000 Kč, je nutné vytvořit účet u banky.
    3. Získání živnostenských či jiných oprávnění.
    4. Písemné prohlášení budoucích jednatelů s úředně ověřeným podpisem o tom, že splňují podmínky pro výkon funkce člena voleného orgánu a zpravidla předložení výpisu z rejstříku trestů.
    5. Souhlas s umístěním sídla s úředně ověřeným podpisem.
    6. Prohlášení správce vkladu o tom, že došlo ke splacení vkladů společníky.
    7. Zapsání společnosti do obchodního rejstříku provede notář. V praxi méně využívanou alternativou je potom podání návrhu na zápis společnosti u příslušného rejstříkového soudu.

    V této souvislosti je nutné uvést, že už nyní je možné některé úkony v rámci procesu zakládání společnosti vyřešit v elektronické formě. Služba Czech POINT nabízí možnost elektronického přístupu např. k rejstříku trestů jednatele, listu vlastnictví sídla nebo výpisu z živnostenského rejstříku. Současně je možné podat žádost o živnostenské oprávnění přes Portál občana.

    Zmíněné kroky však pokrývají necelou polovinu úkonů, které jsou potřebné pro založení společnosti. Přijatá novelizace právní úpravy tak slibuje převedení zbývajících procedur do „on-line prostředí“. Od takového kroku se očekává především významné urychlení celého procesu, jehož délka by tímto mohla být zkrácena ze dnů na hodiny.

    Implementace směrnice do českého právního prostředí

    Novela notářského řádu, na základě které byl notářský řád doplněn o rozsáhlé digitalizační prvky, již prošla legislativním procesem. Tato novela nabyla účinnosti, a bude tedy právně vynutitelná, od 1. září 2021. Kontrola ze strany notářů bude při procesu založení společnosti stále nedílnou součástí celého procesu, zejména kvůli zamezení podvodného jednání a ověření totožnosti osob. Nově ale bude v jejich kompetenci spravovat veškeré úkony v elektronické podobě.

    Zásadní změna přichází v oblasti zakladatelských listin a notářského zápisu. Doposud byla nutná osobní přítomnost žadatele, nově však bude možné takové jednání zařídit pomocí videokonference a elektronického podpisu. Kromě standardního obsahu zápisu bude v notářském zápisu sepsaném v elektronické podobě tato skutečnost výslovně uvedena, přičemž vlastnoruční podpisy budou nahrazeny uznanými elektronickými podpisy účastníků a kvalifikovaným elektronickým podpisem notáře.

    Mezi další dokumenty, pro které odpadne nutnost listinné podoby, se řadí čestná prohlášení jednatelů společnosti list vlastníků sídla, u kterých bude nově dostačující on-line ověřený podpis notářem. Prohlášení správce vkladu pak proběhne on-line přes videokonferenci.

    Identifikace účastníků

    Totožnost účastníků bude možné ověřit bez jejich fyzické přítomnosti. K tomu budou sloužit prostředky pro vzdálenou identifikaci s autentizací.

    Takovými prostředky se rozumí např.:

    • občanský průkaz (s aktivovaným kontaktním elektronickým čipem vydaným po 1. červenci 2018),
    • mobilní klíč eGovernmentu (např. NIA ID, které slouží ke dvoufaktorovému ověření identity za pomocí přístupových údajů zvolených při registraci a následném zaslání verifikačního kódu formou SMS zprávy) nebo
    • na základě bankovní identity (jednotlivé banky nabízejí systémy a mobilní aplikace, na základě kterých lze ověřit identitu uživatele).

    Postup identifikace účastníků pak bude doplněn jejich účastí na videokonferenčním jednání.

    Poplatky a platby

    V současné době je žadatel o založení společnosti vystaven v průběhu zakládání celé řadě poplatků. Kromě odměny notáře za sepsání notářského zápisu se jedná například o poplatek za ohlášení živnosti, poplatek za výpis z evidence rejstříku trestů, výpis z katastru nemovitostí k budoucímu sídlu společnosti či za úřední ověření podpisu. Se zajišťováním dokumentů se navíc pojí i další, na první pohled neviditelné, výdaje v podobě času a úsilí.

    Směrnice a na ni navázaná novela notářského řádu si od elektronizace slibuje primárně snížení těchto implicitních nákladů. Nedílnou samozřejmostí online založení společnosti, o které směrnice hovoří, je úhrada navázaných poplatků prostřednictvím platebních služeb, jako jsou například platební karty či bankovní převod.

    Závěr

    Digitalizační směrnice slibuje značné urychlení procesu zakládání obchodních společností a podporu online komunikace. Mimořádné období spojené s plošným omezováním či přímo uzavíráním jednotlivých institucí naznačilo, že digitalizační trend představuje krok více než žádoucí, ba dokonce z pohledu nedávných událostí prakticky nezbytný.

    Ačkoliv vše naznačuje, že by nový digitalizační proud mohl do budoucna usnadnit podnikání mnoha subjektům, funkčnost plánovaných změn a efektivitu implementovaných opatření ukáže až praxe, při které budou nová pravidla aplikována. Překážku v masovém užívání a plošném rozšíření online služeb mohou představovat vyšší požadavky na technické nástroje potřebné ke komunikaci s notářem.

    Zdroj: https://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/legislativa-pro-podnikatele/zalozeni-s-r-o-online-–-sci-fi-nebo-skutecnost/?utm_source=StwMailing&utm_medium=email&utm_content=20211006&utm_campaign=portal#