Zásoby představují nejvýznamnější složku oběžného majetku. V účtové osnově zásoby vystupují jako aktivum a pokrývají celou účtovou třídu jedna. Jak na správné účtování zásob, vám poradíme v následujícím článku.
Pojďme si představit základní postupy účtování o zásobách, které ve většině výrobních a obchodních podnicích představují nejvýznamnější složku oběžného majetku. Při účtování zásob v souladu s účetními předpisy je klíčové zásoby správně rozčlenit a ocenit, a to jak při pořízení, tak i při jejich vyskladnění.
V účtové osnově zásoby vystupují jako aktivum a pokrývají celou účtovou třídu jedna, přičemž se v účetnictví člení na položky typu materiál, zásoby vlastní činnosti a zboží. V uvedené účtové třídě jedna se dále také účtuje o poskytnutých zálohách na zásoby a o opravných položkách k zásobám.
Zásoby a jejich členění
Správné rozčlenění zásob je základem ke správnému účtování o nich v souladu s našimi účetními předpisy, proto si v následujícím textu jednotlivé druhy zásob podrobněji určíme.
Materiál – účtová skupina 11
Jedná se o nakoupené zásoby určené pro výrobu nebo spotřebu, v této skupině účtujeme o:
- pořízení materiálu (účet 111),
- materiálu na skladě (účet 112) a
- materiálu na cestě (účet 119).
Zásoby vlastní činnosti – účtová skupina 12
Zásoby vlastní činnosti zahrnují produkty vlastního výrobního procesu. V této skupině účtujeme o:
- nedokončené výrobě (účet 121), která představuje fázi mezi materiálem a výrobkem v určitý okamžik, jedná se o nedokončený či rozpracovaný budoucí polotovar či výrobek,
- polotovarech vlastní výroby (účet 122), které představují fázi před výrobkem stejně jako nedokončená výroba, ale tento polotovar již lze prodávat,
- výrobcích (účet 123), což je konečná fáze výroby určená k prodeji a
- mladých a ostatní zvířatech a jejich skupinách (účet 124).
Zboží – účtová skupina 13
Zboží představuje nakoupené zásoby pro další prodej, v této skupině účtujeme o:
- pořízení zboží (účet 131),
- zboží na skladě a prodejnách (účet 132),
- zboží na cestě (účet 139).
Charakteristickým znakem zboží je, že zůstává po celou dobu od pořízení po prodej v nezměněném stavu. To znamená, že na něm neprovádíme žádné úpravy.
Ocenění zásob
Ocenění zásob je dalším důležitým bodem vedoucím k správnému zaúčtování zásob, přičemž si ocenění můžeme rozdělit na dva základní kroky.
1. Ocenění při pořízení zásob
Při pořízení zásob je oceňujeme:
- pořizovací cenou – oceňujeme nakupované zásoby (materiál, zboží),
- vlastními náklady – oceňujeme zásoby, které jsou výsledkem vlastní činnosti (polotovary, nedokončená výroba a výrobky),
- reprodukční cenou – oceňují se jí vkládané, nalezené a darované zásoby. Reprodukční cena je cena, za kterou bychom danou zásobu koupili v čase, ve kterém jsme ji získali.
Součástí ocenění zásob pořizovací cenou při jejich pořízení jsou i vedlejší pořizovací nákladyv podobě dopravného, pojištění nebo cla apod. Obecně jsou to náklady na pořízení, které by nevznikly, pokud bychom daný materiál nebo zboží nenakoupili. Vedlejšími pořizovacím náklady však nikdy nejsou úroky z úvěru na pořízení materiálu nebo zboží.
2. Ocenění při vyskladnění zásob
Při vyskladnění zásob se v českém účetnictví používají dvě základní metody:
- metoda FIFO (First In First Out), kdy jsou zásoby při vyskladnění oceněny pořizovací cenou podle nejstarší zásoby na skladě
Příklad: Společnost Truhlářství s.r.o. nakupuje pro svou výrobu dřevěné hranoly. V květnu 2022 nakoupila 100 hranolů za 260 Kč/ks, v srpnu 2022 však dodavatel zdražil a bylo nakoupeno 150 stejných hranolů za 340 Kč/ks, přičemž na skladě měla společnost ještě 50 stejných hranolů za původní cenu 260 Kč/ks.
Účetní metoda FIFO předpokládá, že truhlář při výrobě použije prvně dříve nakoupené hranoly za 260 Kč. A až mu dojdou, tak bude zpracovávat hranoly za 340 Kč/ks. V praxi však truhlář bude mít všechny stejné hranoly na jednom místě a při výrobě použije jakýkoliv z nich. Při účtování se však jakousi fikcí považuje za zpracovaný nejstarší hranol a při vyskladnění se ještě 50× použije cena 260 Kč.
- metoda průměrných cen
Principem metody průměrných cen je, že vyskladněná zásoba je oceněna průměrnou cenou těchto zásob na skladě. Použít lze buď proměnlivou průměrnou cenu, která je počítána po každém pohybu na skladě, nebo periodickou průměrnou cenu, která je počítána vždy pro stanovené období (týden, měsíc, …).
Příklad: Vrátíme se k předchozímu příkladu, tentokrát společnost Truhlářství s.r.o. používá metodu průměrných cen, konkrétně používá proměnlivou průměrnou cenu. K 31. 8. 2022 bylo na skladě společnosti 50 hranolů v pořizovací ceně 260 Kč/ks a 150 stejných hranolů v ceně 340 Kč/ks.
Stanovení proměnlivé průměrné ceny: [(50 × 260 Kč) + (150 × 340 Kč)] / 200 = 320 Kč/ks
Truhlářství až do dalšího nákupu stejných hranolů bude vyskladňovat v ceně 320 Kč/ks. Pokud by společnost nakupovala zásoby častěji (třeba každý den), pak by zřejmě bylo jednodušší použít periodickou průměrnou cenu. To znamená nikoliv při každém nákupu, ale přepočítání průměrné ceny by se provedlo například jednou denně, týdně či měsíčně.
Účtování zásob
Samotné zaúčtování zásob při pořízení a úbytku se provádí buď způsobem A, nebo způsobem B, podle toho, jaký způsob účtování si účetní jednotka sama zvolí. Jedna účetní jednotka dokonce může účtovat různá místa uskladnění oběma způsoby. Na jednom místě uskladnění však může být účtováno pouze jedním způsobem.
Způsob účtování zásob A
Nákupy a spotřeby zásob jsou evidovány na majetkových účtech 111, 112, 131, 132. Účty 111 – Pořízení zboží a 131 – Pořízení materiálu jsou používány z důvodu zjištění pořizovací ceny nakoupených zásob včetně vedlejších pořizovacích nákladů spojených s pořízením. Důležité je, aby tyto účty byly na konci účetního období vynulovány.
Příklad:
| Text | Částka | Zaúčtování |
| Faktura za nákup zboží | 750 000 Kč | MD 131 |
| DPH | 157 500 Kč | MD 343 |
| Celkem | 907 000 Kč | D 321 |
| Náklady na vlastní dopravu zboží | 75 000 Kč | MD 131/D 586 |
| Pojištění zboží | 15 000 Kč | MD 131/D 321 |
| Naskladnění zboží | 840 000 Kč | MD 132/D 131 |
| Prodej 1/3 zboží přes pokladnu | 400 000 Kč | D 604 |
| DPH | 84 000 Kč | D 343 |
| Celkem | 484 000 Kč | MD 211 |
| Vyskladnění 1/3 zboží | 280 000 Kč | MD 504/D 132 |
| Dodané zboží, které nebylo ke konci účetního období vyfakturované | 100 000 Kč | MD 132/D 389 |
| Úroky z úvěru na nákup zboží | 11 000 Kč | MD 562/D 231 |
| Manko zjištěné při inventarizaci | 8 000 Kč | MD 549/D 132 |
| Opravná položka na neprodejné zboží | 60 000 Kč | MD 559.A/D 196 |
Způsob účtování zásob B
Veškeré nákupy se u pořízení zásob účtovaných způsobem B účtují přímo do spotřeby na účty 501 a 504. Na majetkové účty se účtuje až na konci účetního období podle stavu zásob dle operativní skladové evidence společnosti.
Příklad:
| Text | Částka | Zaúčtování |
| Faktura za nákup zboží | 750 000 Kč | MD 504 |
| DPH | 157 500 Kč | MD 343 |
| Celkem | 907 000 Kč | D 321 |
| Náklady na vlastní dopravu zboží | 75 000 Kč | MD 504.A/D 582 |
| Pojištění zboží | 15 000 Kč | MD 504.A/D 321 |
| Naskladnění zboží | 840 000 Kč | neprovádí se |
| Prodej 1/3 zboží přes pokladnu | 400 000 Kč | D 604 |
| DPH | 84 000 Kč | D 343 |
| Celkem | 484 000 Kč | MD 211 |
| Vyskladnění 1/3 zboží | 280 000 Kč | neprovádí se |
| Dodané zboží, které nebylo ke konci účetního období vyfakturované | 100 000 Kč | MD 504/D 389 |
| Úroky z úvěru na nákup zboží | 11 000 Kč | MD 562/D 231 |
| Převod počátečního stavu | 200 000 Kč | MD 504/D 132 |
| Zaúčtování skladu dle operativní evidence | 688 000 Kč | MD 132/D 504 |
| Manko zjištěné při inventarizaci | 8 000 Kč | MD 549/D 132 |
| Opravná položka na neprodejné zboží | 60 000 Kč | MD 559.A/D 196 |
Použité účty:
131 – Pořízení zboží
132 – Zboží na skladě a v prodejnách
343 – Daň z přidané hodnoty
321 – Závazky z obchodních vztahů
586 – Aktivace vnitropodnikových služeb
604 – Tržby za zboží
211 – Peněžní prostředky v pokladně
504 – Prodané zboží
389 – Dohadné účty pasivní
562 – Úroky
549 – Manka a škody
559 – Tvorba a zúčtování opravných položek
196 – Opravná položka ke zboží
Zdroj: https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/ucetnictvi/jak-uctovat-o-zasobach/