Pokud zaměstnanci v rámci svého pracovního poměru čerpají volno bez náhrady mzdy, je třeba řešit zdravotní pojistné. Kdy je nutné odvést zdravotní pojištění za dobu neplaceného volna, se dozvíte v následujícím článku.
Jaké jsou konkrétní druhy volna v rámci zaměstnání, určuje zákoník práce – konkrétně část osmá zákona č. 262/2006 Sb. (§ 191 a násl.). Zákon vymezuje volno, které je povinen zaměstnavatel umožnit. Patří mezi něj např. pracovní neschopnost, ošetřování člena rodiny, mateřská či rodičovská dovolená, výkon veřejných funkcí, účast na svědecké výpovědi, pracovní volno související s akcí pro děti a mládež nebo související s brannou povinností.
Uvedené případy se nazývají překážky v práci na straně zaměstnance, kdy zaměstnanec musí zaměstnavatele předem o tento druh volna požádat, pokud je to možné (volno náleží například i při odstraňování živelních pohrom, což dopředu jistě nikdo neví).
Ne všechny tyto uvedené překážky jsou zároveň neplaceným volnem. U některých musí zaměstnavatel poskytnout náhradu mzdy. Při pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy v prvních 14 kalendářních dnech za pracovní dny, které by býval zaměstnanec vykonal. Při delší pracovní neschopnosti již dávky nemocenského pojištění hradí Česká správa sociálního zabezpečení.
Typickým příkladem, kdy zaměstnavatel náhradu neposkytuje po celou dobu, je mateřská či rodičovská dovolená. Tyto dva případy však nemají dopad na platbu zdravotního pojištění, neboť se jedná o situace, které se vyjímají z minimálního vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění – ač jde ve své podstatě o neplacené volno, nemusíme se jím při odvodech zdravotního pojištění zabývat.
Druhou skupinou pracovního volna jsou jiné důležité osobní překážky na straně zaměstnance. Rozdělení na ty, u nichž náleží náhrada mzdy a u kterých naopak ne, určuje nařízení vlády (č. 590/2006 Sb.).
Uveďme si pár příkladů překážek, za které náhrady mzdy nenáleží (a budeme se tedy jimi dále zabývat v případě platby zdravotního pojištění):
- přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků,
- druhý den na vlastní svatbu – jeden den k účasti na svatebním obřadu je placeným volnem, celkem tedy zaměstnavatel poskytne dva dny, ale druhý je již neplaceným volnem,
- přestěhování – nejvýše dva dny, pokud by přestěhování bylo v zájmu zaměstnavatele, šlo by o placené volno,
- vyhledání nového zaměstnání – nejvýše jeden půlden v týdnu po dobu výpovědní doby dvou měsíců (pokud by ale výpověď dal zaměstnavatel dle § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, šlo by o placené volno).
Z výčtu těchto situací je patrné, že neplacené volno nebude mít dlouhodobý charakter. V drtivé většině tedy v takových případech také nevznikne povinnost hradit zdravotní pojištěníi z neplaceného volna, protože vyměřovací základ za celý kalendářní měsíc přesáhne svoji minimální hranici, kterou je minimální mzda (v roce 2021 tedy částka 15.200 Kč měsíčně).
Pokud by však vyměřovací základ byl pod svojí minimální hranicí, tzn. v roce 2021 nižší než 15.200 Kč za měsíc, je povinnost zdravotní pojištění odvést z částky plného vyměřovacího základu – z rozdílu mezi minimálním vyměřovacím základem a vypočteným základem ze mzdy platí zdravotní pojištění v plné výši zaměstnanec.
Příklad
Zaměstnanec čerpal dva dny pracovního volna na vlastní svatbu, jeden den z toho k účasti na obřadu. Druhý den je tedy neplaceným volnem. Měsíc má 20 pracovních dnů.
Jaká bude výše odvodů zdravotního pojištění, pokud měsíční hrubá mzda činí:
a) 30.000 Kč,
b) 15.200 Kč?
Průměrný hodinový výdělek činí:
a) 187,50 Kč/hod.,
b) 95,00 Kč/hod.
Řešení:
a) Pracovní doba 18 dnů = hrubá mzda 27.000 Kč
Placené volno 1 den = náhrady mzdy 1.500 Kč
Hrubá mzda celkem = 28.500 Kč
Vyměřovací základ pro zdravotní pojištění = 28.500 Kč
Zdravotní pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu = 3.848 Kč
- Z toho odvod zaměstnavatele = 2.565 Kč
- Z toho odvod zaměstnance = 1.283 Kč
Neplacené volno nemělo žádný vliv na odvod zdravotního pojištění, protože hrubá mzda překročila minimální vyměřovací základ. Zaměstnavatel odvedl 9 % z vyměřovacího základu 28.500 Kč, zaměstnanec 4,5 % z vyměřovacího základu 28.500 Kč.
b) Pracovní doba 18 dnů = hrubá mzda 13.680 Kč
Placené volno 1 den = náhrady mzdy 760 Kč
Hrubá mzda celkem = 14.440 Kč
Vyměřovací základ pro zdravotní pojištění = 15.200 Kč
Zdravotní pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu = 2.052 Kč
- Z toho odvod zaměstnavatele = 1.299 Kč
- Z toho odvod zaměstnance = 753 Kč
Neplacené volno mělo vliv na odvod zdravotního pojištění, protože hrubá mzda nedosáhla minimálního vyměřovacího základu. Zaměstnavatel odvedl 9 % z hrubé mzdy 14.440 Kč, zaměstnanec odvedl 4,5 % z hrubé mzdy 14.440 Kč + 13,5 % z rozdílu mezi minimálním vyměřovacím základem a hrubou mzdou, tzn. 13,5 % z (15.200 − 14.440 Kč).
Delší neplacené volno v práci
Může nastat situace, kdy zaměstnanec potřebuje delší neplacené volno, než jsou vyjmenované překážky v nařízení vlády, např. pokud již vyčerpal svou řádnou dovolenou. V tom případě se může se zaměstnavatelem dohodnout, že mu takové neplacené volno poskytne (zaměstnavatel tak pochopitelně nemusí učinit). V dohodě je vhodné přímo stanovit, jakou formou bude zaměstnanec zaměstnavateli hradit zdravotní pojištění, které má sice povinnost zaměstnavatel odvádět zdravotní pojišťovně, ale jde zcela k tíži zaměstnance.
Pokud by totiž neplacené volno trvalo delší dobu a zaměstnanci by nenáležela žádná mzda nebo náhrada mzdy od zaměstnavatele, musel by zaměstnavatel odvést zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu, ale neměl by možnost strhnout tuto částku zaměstnanci z jeho nároku.
Ve všech případech neplaceného volna platí, že pokud by zaměstnanec patřil do okruhu osob, za které je plátce pojistného stát (např. poživatel důchodu), neplatí pro něj podmínka minimálního vyměřovacího základu. Tudíž by tento zaměstnanec nemusel doplácet zdravotní pojištění z neplaceného volna, pokud by jeho vyměřovací základ ve výši hrubé mzdy byl nižší než minimální.
Zdroj: https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/neplacene-volno-a-zdravotni-pojisteni/