V rámci tzv. koronavirového balíčku vstoupila v platnost novela zákona o dani z příjmu, která přinesla naprostou novinku, kterou jsme ještě v českém daňovém právu neměli – zpětné uplatnění daňové ztráty. Až do roku 2020 platilo, že daňovou ztrátu můžeme odečíst od základu daně v obdobích, která následují. Do roku 2003 bylo možné odečíst daňovou ztrátu v sedmi zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Od roku 2004 se toto období uplatnění ztrát zkrátilo na 5 zdaňovacích období následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Nicméně základní princip při uplatnění daňové ztráty spočíval v tom, že aby bylo možné ztrátu využít, musel mít daňový subjekt v dalších letech zisk. Pokud nedokázal zisk v dalších 5 zdaňovacích období vygenerovat, o možnost uplatnění daňové ztráty přišel.
Vzhledem ke koronavirové krizi dostaly daňové subjekty zcela novou možnost, a to uplatnit daňovou ztrátu zpětně. Zpětné uplatnění ztráty není bezbřehé, je omezeno dvěma předchozími zdaňovacími obdobími a především je omezeno výší daňové ztráty, kterou lze zpětně uplatnit – 30 mil. Kč. Bližší podmínky popisuji dále. Nicméně zpětné uplatnění ztráty je velmi pozitivní změna ve prospěch daňových subjektů. A to nejen nyní, kdy na firmy dolehne krize ekonomická a mohou se dostat do ztrát, ale i v časech „normálních“, kdy se může v hospodaření projevit nějaká mimořádná ztráta.
Jelikož vláda ČR chtěla poskytnout daňovým subjektům rychlý nástroj na zlepšení cash-flow, možnost zpětného uplatnění daňové ztráty platí již od 1. 7. 2020. Toto datum je důležité ze dvou důvodů.
- Poprvé je možné uplatnit ztrátu zpětně za zdaňovací období, které skončilo po nabytí účinnosti novely, tedy po 1. 7. 2020. Reálně lze tedy odečíst daňovou ztrátu vzniklou již např. za hospodářský rok srpen 2019 – červenec 2020.
- Novela umožnila ihned po 1. 7. 2020, aby daňové subjekty odhadly předpokládanou ztrátu za první období, které skončí po 1. 7. 2020, maximálně však 30 mil. Kč a tuto předpokládanou ztrátu uplatnili za jedno předcházející období. Tím mohly daňové subjekty dosáhnout rychlejšího zlepšení své finanční situace a nemusely čekat na pravomocné vyměření ztráty správcem daně. Tato mimořádná možnost platí pouze pro první zdaňovací období končící po 1. 7. 2020. V dalších obdobích již bude fungovat zpětné uplatnění ztráty standardně, jak jej popisuji dále.
Obecné podmínky zpětného uplatnění ztráty
Základní podmínkou pro možnost zpětného uplatnění daňové ztráty je její vyměření správcem daně. Uvažujeme-li standardní zdaňovací období – kalendářní rok, pak uplatnění daňové ztráty za předchozí období přichází v úvahu:
- až po podání daňového přiznání za rok aktuální
- vykázání daňové ztráty v tomto přiznání
- vyměření daňové ztráty správcem daně
Zpětné uplatnění daňové ztráty bude provedeno formou podání dodatečného daňového přiznání za předchozí zdaňovací období. Daňový subjekt tedy musí zpětné uplatnění ztráty sám aktivně učinit tím, že vyplní dodatečné daňové přiznání a podá jej správci daně.
Daňovou ztrátu lze uplatnit max. za dvě předcházející zdaňovací období, přičemž daňový subjekt si může vybrat, zda ji uplatní za jedno, druhé nebo za obě. Vlastní rozhodnutí jak bude postupovat je výlučně na daňovém subjektu a rozhodovat se bude určitě podle výše základu daně vykázané v těchto obdobích a velikosti aktuální daňové ztráty.
Maximálně lze zpětně uplatnit 30 mil. Kč daňové ztráty.
Se zpětným uplatněním daňové ztráty byla přijatá ještě jedna důležitá změna, a to možnost vzdát se práva na uplatnění daňové ztráty v letech následujících po období, v němž ztráta vznikla. Tato možnost přichází v úvahu právě v případě, kdy subjekt využije zpětné uplatnění ztráty.
Příklad:
| Daňová ztráta vyměřená za rok 2020 | – 15 mil. Kč |
| Základ daně za rok 2019 | 8 mil. Kč |
| Základ daně za rok 2018 | 8 mil. Kč |
| Dodatečné přiznání a zpětné uplatnění ztráty za rok 2019 | – 8 mil. Kč |
| Dodatečné přiznání a zpětné uplatnění ztráty za rok 2018 | – 7 mil. Kč |
V tomto případě má smysl, aby se daňový subjekt vzdal svého práva na uplatnění daňové ztráty v letech následujících, neboť tuto možnost již nepotřebuje. Je ale nutné tento krok pečlivě zvážit s ohledem na z toho plynoucí okolnosti popsané dále.
Proč má smysl vzdát se práva na odečet ztráty v letech následujících?
Důvod je jeden a je velmi důležitý. S vyměřením ztráty a možností odečtu v následujících letech dochází k prodloužení tzv. prekluzivní lhůty, což je lhůta, po kterou může správce daně subjekt kontrolovat a případně daň doměřit. Fakticky dojde k tomu, že tato lhůta, která je obecně 3letá, začne běžet, jak pro období v němž ztráta vznikla, tak pro všechna období, kdy je možné ztrátu odečíst, až se lhůtou za poslední rok, kdy je ztrátu možné odečíst.
Např. jestliže ztráta vznikne za rok 2020, je možné ji odečíst za roky 2021 – 2025, prekluzivní lhůta za všechny tyto roky začne běžet až od 1. 4. 2026 (nebo 1. 7.2026 dle termínu pro podání daňového přiznání) a poběží až do 1. 4. 2029 (případně 1. 7. 2029). Vidíme tedy, že správce daně může ještě na začátku roku 2029 zahájit daňovou kontrolu za rok 2020. A to je vzhledem ke značnému časovému odstupu velmi nepříjemné. Zpětné uplatnění ztráty tak dává možnost se tomuto problému vyhnout.
Jestliže se daňový subjekt vzdá práva na odečet daňové ztráty v následujících obdobích, lhůta pro doměření daně se neprodlužuje.
Vzdání se práva odečíst daňovou ztrátu v následujících období je třeba učinit aktivně, formou oznámení správci daně, které musí být učiněno ve lhůtě pro podání daňového přiznání, za které se tato daňová ztráta vyměřuje. Podání po lhůtě nemá účinek, nelze se tedy rozhodnout dodatečně. Taktéž není možné toto oznámení vzít zpět. Fakticky se tak subjekt rozhodne již napořád. A to i v případě, že by např. po nějaké době podal dodatečné daňové přiznání nebo kdyby správce daně zahájil daňovou kontrolu a došel by k jiné výši ztráty.
Zdroj: https://www.bdo.cz/cs-cz/blog/danove-a-ucetni-novinky/duben-2021/zpetne-uplatneni-danove-ztraty