Zrušení superhrubé mzdy z pohledu zaměstnavatelů

Mzdoví účetní budou poprvé zpracovávat lednové mzdy podle nových podmínek. Co tato změna (ne)ovlivní a jak se projeví progresivní sazba daně v praxi?

Nejzásadnější změnou ve zdanění mezd od ledna 2021 je zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení klouzavou progresivní sazbou daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 %. Tato změna je součástí daňového balíčku roku 2021, který byl po všech schvalovacích peripetiích vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 609. Účinnost změn je od 1. ledna 2021. Projeví se tedy poprvé ve mzdách zpracovávaných za měsíc leden.

V mediích se objevila spousta informací a výpočtů, které ukazují, jakou část čisté mzdy přinese změna zaměstnancům. Důležitý je však také pohled zaměstnavatelů. Jak se změna projeví v praxi a jaký bude konkrétní výpočet roční daně a měsíční zálohy?

Konec superhrubé mzdy

Superhrubá mzda byla základem daně, ze kterého se vycházelo při výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Aktuální progresivní sazba daně nahradila solidární zvýšení daně. To se využilo, pokud mzda překročila 48násobek průměrné mzdy. Naposled v roce 2020 byla mzda nad tento limit zdaněna 22 % (15% sazba daně z příjmů fyzických osob + 7% solidární zvýšení daně). Solidární zdanění bylo zavedeno od roku 2013 (plánovalo se původně pouze na tři roky).

Od roku letošního je základem daně pouze příjem, tedy hrubá mzda. Jde o zdanitelný příjem (příjem, který je předmětem daně a není od daně osvobozený). Již se nenavyšuje o povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance, ani o zahraniční povinné pojistné u zaměstnanců spadajících do pojistného systému v rámci EU nebo EHP a Švýcarska (zaměstnanci s formulářem A1).

Příjmy fyzických osob se nyní budou zdaňovat progresivní klouzavou sazbou daněOsob samostatně výdělečně činných se samotné zrušení superhrubé mzdy netýká (uplatňovala se pouze při zdanění příjmů ze závislé činnosti). Zavedení nové sazby daně však ovlivní i zdanění jejich příjmů (dosáhne-li základ daně částky 48násobku průměrné mzdy). Nemohou si ale (jak bylo původně zamýšleno) odečíst zaplacené pojistné jako daňový výdaj. Na druhou stranu byla zavedena možnost placení daně paušálem, kterou část z OSVČ již využila a k tomuto způsobu daně se naposled 11. ledna 2021 registrovala.

Klouzavá progresivní sazba daně

Zrušení superhrubé mzdy a solidárního zdanění je kompenzováno změnou sazby daně. Již se nevyužije lineární sazba daně, ale klouzavá progresivní sazba daně. Ta v souladu s upraveným § 16 zákona o daních z příjmů činí:

a) 15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy a
b) 23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy.

Daň se vypočte ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky od základu daně a zaokrouhleného na celá sta Kč dolů, a to jako součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část základu daně. 

Pro účely daně z příjmů je průměrnou mzdou průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Je nově definována v § 21g odst. 2 zákona o daních z příjmů. Pro rok 2021 byla stanovena nařízením vlády s číslem 381/2020 Sb., a činí 35 441 Kč.

Toto zdanění se nevyužije u příjmů se samostatným základem daně. Jde o příjmy zdaňované dle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů (dohoda o provedení práce do stanoveného desetitisícového limitu a ostatních příjmů do limitu (aktuálně 3500 Kč) při neučiněném prohlášení k dani) a dále pro příjmy ze závislé činnosti daňových nerezidentů ČR ve formě tantiém. Tyto příjmy jsou vždy zdaněny srážkou zvláštní sazbou (tzv. srážková daň).

Hrubá mzda a daňová záloha

Zrušení superhrubé mzdy se pochopitelně promítá do výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti podle § 38h zákona o daních z příjmů. Progresivní sazba daně podle § 16 zákona o daních z příjmů se promítá přímo do výpočtu zálohy na daň podle § 38h zmíněného zákona. Výpočet je samozřejmě záležitostí mzdového programu, přesto by měli mzdoví účetní základní pravidla chápat.

Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, s výjimkou příjmu:

  • který není předmětem daně,
  • je od daně osvobozen,
  • nebo je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

V případě měsíční zálohy je důležitý 4násobek vyhlašované průměrné mzdy. Sazba daně tím v roce 2021 do částky 141 764 Kč činí 15 % a nad tuto částku 23 %.

Výpočet měsíční zálohy v praxi:

Měsíčně se základ zálohové daně zaokrouhluje na 100 Kč nahoru. Pokud tedy bude po zaokrouhlení měsíční příjem do 141 700 Kč, pak se zdaní 15% zálohovou daní.

Vyjde-li po zaokrouhlení základ daně vyšší, tj. 141 800 Kč (např. měsíční mzda 141 701 Kč), pak se záloha vypočítá:

(141 764 × 15 %) + ((141800 – 141 764) x 23 %) = 21264,60 + 8,28 = 21 272,88 a až nyní se součet zaokrouhlí na celé koruny nahoru na 21 273 Kč (tj.součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část základu daně).

Hrubá mzda a roční daň

Spolu se zrušením superhrubé mzdy odpadá i povinnost podání daňového přiznání u zaměstnanců, jejichž roční příjem překročil 48násobek průměrné mzdy. Roční základ (po zohlednění nezdanitelných částí) se zaokrouhluje na 100 Kč dolů. Tedy pokud bude po zaokrouhlení příjem do 48násobku průměrné mzdy, tj. do 1 701 100 Kč, pak se uplatní 15% zálohová daň.

Jestliže ale bude po zaokrouhlení základ daně vyšší (např. 1 701 200 Kč), daň se vypočítá:

(1 701 168 × 15 %) + ((1 171 200 – 1701 168) x 23 %) = 255 175,20 + 7,36 a až nyní se součet zaokrouhlí na celé koruny nahoru na 255 183 Kč.

Zdroj: https://www.podnikatel.cz/clanky/zruseni-superhrube-mzdy-z-pohledu-zamestnavatelu/