Obrat v DPH – jak na jeho výpočet?

Téma obratu pro účely DPH je mnohem širší než jen jeho zvýšení z 1 000 000 Kč na 2 000 000 Kč. Zákon o DPH zná i jiné hodnoty obratu a samotné jeho počítání skrývá určitá úskalí. Pojďme se na vše společně podívat.

 S pojmem „obrat“ jsme se v poslední době často setkávali zejména v souvislosti s jeho „navýšením“ na 2 000 000 Kč pro povinnou registraci k DPH. Nicméně v zákoně o DPH jsou i jiné hodnoty obratu, se kterými se můžeme setkat, a téma se netýká pouze samotné registrace k DPH.

Sledování obratu pro účely DPH je pro podnikatele důležité ve třech oblastech:

  1. vznik plátcovství (DPH),
  2. změna zdaňovacího období plátce DPH – měsíc/čtvrtletí,
  3. zrušení registrace k DPH.

Obrat

Obratem rozumíme souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani (osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, ale i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti) náleží za uskutečněná plnění (dodání zboží nebo poskytnutí služby) s místem plnění v tuzemsku, pokud jde o úplaty za:

a) zdanitelná plnění (zdanitelné plnění definuje zákon o DPH jako plnění, které je předmětem daně a není od daně osvobozené),

b) plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně – mezi tato plnění řadíme např.:

  • dodání a pořízení zboží do/z jiného členského státu,
  • dovoz a vývoz zboží včetně přepravy a služeb na ně přímo vázané,
  • poskytnutí služby do třetí země,
  • přeprava osob,
  • osvobození ve zvláštních případech atd.

c) vyjmenovaná plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, jestliže nejsou doplňkovou činností (posuzováno např. podle výše příjmů z doplňkové činnosti v poměru k příjmům z činnosti hlavní) uskutečňovanou příležitostně; těmito plněními jsou:

  • základní poštovní služby a dodání poštovních známek držitelem licence,
  • rozhlasové a televizní vysílání,
  • finanční činnosti, např.:
    • převod cenných papírů, organizování regulovaného trhu s investičními nástroji,
    • příjímání vkladů od veřejnosti,
    • poskytování úvěrů a peněžních zápůjček,
    • platební služby a vydávání elektronických peněz, obstarávání inkasa,
    • směnárenská činnost,
    • obchodování s devizovými hodnotami, přijímání nebo předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů atd.
  • penzijní činnosti,
  • pojišťovací činnosti,
  • dodání nemovité věci,
  • nájem nemovité věci.

Zákon o DPH dále vyjmenovává i další plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet, která se aledo obratu nezapočítávají (pokud jsou poskytována pouze tato plnění). Jedná se třeba o výchovu a vzdělávání, zdravotní služby a dodání zdravotního zboží, sociální pomoc či provozování hazardních her.

Dále do obratu nezahrnujeme úplatu za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, není-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani.

Úplatou rozumíme:

  • částku v peněžních prostředcích nebo hodnotu nepeněžitého plnění, které jsou poskytnuty v přímé souvislosti s plněním,
  • dotace k ceně (z veřejných rozpočtů, grantů, …) – ale nejedná se o dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého majetku.

Úplata přijatá jako záloha (před uskutečněním plnění) se zahrnuje do obratu až ke dni uskutečnění plnění. Úplaty s místem plnění mimo tuzemsko se do obratu nezahrnují.

Obrat a vznik plátcovství

Plátcem se osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku stane, pokud její obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne částku 2 000 000 Kč (s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně).

Pokud obrat překročíme, máme povinnost podat správci daně přihlášku k registraci, a to do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém stanovený obrat překročíme. Plátcem se pak stáváme od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročíme stanovený obrat.

Je třeba zdůraznit, že se nejedná o počítání obratu od ledna do prosince, ale vždy o 12 po sobě jdoucích měsíců (např. od dubna do března, od května do dubna, od června do května apod.).

Dále je třeba si uvědomit úskalí, které se týká různých činností osoby (povinné k dani). Problém nastává nejčastěji u fyzických osob, které kromě svého podnikání (příjmy z podnikání podle § 7 zákona o daních z příjmů) ještě pronajímají například byt (příjmy z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů). Podnikatel obrat z podnikání sice nepřekročí, ale neuvědomí si, že do obratu je třeba zahrnout i příjmy z pronájmu (který je „nepodnikatelský“). Po sečtení těchto dvou příjmů (obratů) se často nevědomky plátcem DPH stává.

Pokud podnikatel poskytuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně – například se zabývá pouze pronájmem bytů, nemusí obrat vůbec sledovat. A i když povinný obrat pro registraci překročí, a dosáhne obratu třeba 5 000 000 Kč, plátcem DPH se nestává. Nicméně pak poskytne jednorázově ještě poradenskou službu v tuzemsku například za 1 000 Kč, a tímto okamžikem přestává poskytovat pouze plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně a najednou má povinnost obrat sledovat. Ten je značně překročen a stává se plátcem daně.

Další chybou, která často nastává, je, že podnikatel obrat překročí, ale všimne si toho pozdě, například až po několika měsících po tom, co měl přihlášku podat. Podá tedy přihlášku s tím, že si myslí, že bude plátcem daně až po podání této přihlášky. Nicméně podání nebo nepodání, případně pozdní podání přihlášky nemá na plátcovství vliv – plátcem se opravdu ze zákona stáváme od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém obrat překročíme (i když k tomu nemáme žádné „potvrzení“ od správce daně). Podnikatel pak musí podávat přiznání k DPH zpětně za řadu měsíců.

Často nastává i situace, že přihlášku podáme a správce daně ve stanovené lhůtě vůbec nezareaguje nebo dělá nejrůznější obstrukce – nicméně i v tomto případě jsme plátcem DPH podle zákona ke stanovenému dni (a nikoliv podle nálady správce daně). Samozřejmě k plátcovství pak nemáme žádný „dokument“, což může naše podnikání dočasně komplikovat. V pozdě vydaném rozhodnutí o registraci k DPH bude datum uvedeno „zpětně“ podle zákona.

Obrat a zdaňovací období – měsíc/čtvrtletí

Nový plátce DPH se stává automaticky plátcem s měsíčním zdaňovacím obdobím – podává tedy přiznání k DPH měsíčně. Rozdílná situace je u kontrolního hlášení. Právnická osoba jej podává povinně měsíčně, fyzická osoba jej podává ve lhůtě pro podání daňového přiznání k DPH (tedy fyzická osoba čtvrtletní plátce by podávala kontrolní hlášení také čtvrtletně). U režimu jednoho správního místa je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí (v případě dovozního režimu kalendářní měsíc).

Plátce daně se však může rozhodnout, že jeho zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok je kalendářní čtvrtletí. Má to však několik podmínek:

  • jeho obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 10 000 000 Kč,
  • není nespolehlivým plátcem,
  • není skupinou,
  • změnu zdaňovacího období oznámí správci daně do konce měsíce ledna příslušného kalendářního roku.

Změnu je možné oznámit i v rámci formuláře přiznání k DPH za prosinec (případně 4. čtvrtletí) předchozího roku. Pokud si přejeme změnu zdaňovacího období z měsíčního na čtvrtletní, do pole „kód zdaňovacího období následujícího roku“ uvedeme Q, pokud bychom chtěli změnu ze čtvrtletního na měsíční, uvedeme kód M. Pokud změnu období nepožadujeme (nemusíme provádět), dané pole nevyplňujeme.

Změnu zdaňovacího období však nemůžeme učinit pro kalendářní rok, v němž byl plátce registrován, ani pro bezprostředně následující kalendářní rok. Nicméně tato tvrdost zákona je zmírněna možností v případech důvodů hodných zvláštního zřetele. A správce daně na žádost plátce podanou do konce měsíce října roku, v němž byl plátce registrován, může rozhodnout, že změnu zdaňovacího období lze učinit pro bezprostředně následující kalendářní rok i v tomto případě.

Obrat a zrušení registrace k DPH

Plátce daně (mající sídlo v tuzemsku, který není skupinou) může požádat správce daně o zrušení registrace, pokud:

  • uplynul jeden rok ode dne, kdy se stal plátcem a:
    • nedosáhl za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců obratu většího než 2 000 000 Kč, nebo
    • uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na dopočet daně, nebo
  • přestal uskutečňovat ekonomické činnosti.

V zákoně o DPH však najdeme i obrat ve výši 500 000 Kč, a to v případě zrušení registrace k DPH v některých zvláštních případech, kdy může plátce požádat o zrušení registrace, pokud ode dne, kdy se stal plátcem, uplynuly tři měsíce a jeho obrat nepřesáhl za tři bezprostředně předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce zmíněný obrat 500 000 Kč.

Tento obrat se však týká pouze plátců, jako např.:

  • plátců, kteří se stali plátci nabytím obchodního závodu,
  • plátců, kteří se stali plátci v rámci přeměny právnické osoby,
  • plátců, kteří se stali plátci změnou právní formy,
  • plátců, kteří se stali plátci z titulu dědictví.

Zrušit registraci může správce daně i z moci úřední, a to zejména v těchto situacích:

  • obrat plátce je nulový – tedy přestal uskutečňovat ekonomické činnosti nebo neuskutečnil bez oznámení důvodu správci daně za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců plnění v rámci ekonomické činnosti nebo uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně,
  • plátce závažným způsobem porušil svou povinnost vztahující se ke správě daně a současně nepřesáhl za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců obrat 2 000 000 Kč, za toto období neuskutečnil zdanitelné plnění, pokud se jedná o plátce, který nemá v tuzemsku sídlo nebo je skupinou.

Zdroj: https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dph/obrat-v-dph/