Ukončení daňové kontroly

Zprávu o daňové kontrole nepodepisuje od roku 2021 daňový subjekt a zároveň správce daně, ale již jen správce daně. K jakým dalším procesním změnám došlo v minulém roce v případě ukončení daňové kontroly?


 V článku Zahájení daňové kontroly jsme si popsali novelizaci zákona, která zjednodušila s účinností od 1. 1. 2021 především správci daně procesní úkony směřující k počátku daňové kontroly. V dnešním příspěvku se zaměříme na opačnou stranu, tedy na ukončení daňové kontroly, a objasníme si, k jaké změně došlo od tohoto data.

Hned v úvodu můžeme konstatovat, že i v případě ukončení daňové kontroly došlo k procesním změnám. Za nejmarkantnější považuji to, že se od roku 2021 již zpráva o daňové kontrole nepodepisuje daňovým subjektem a správcem daně, ale tuto zprávu podepisuje jen správce daně. Ze zákona tedy byla vyňata ustanovení, jak postupovat, pokud se odmítl kontrolovaný daňový subjekt seznámit se zprávou či odepřel její podpis – účinky obojího oddalování ukončení daňové kontroly byly totiž ve svém důsledku obdobné.

Daňové subjekty tento postup volily v některých případech tehdy, když nesouhlasily se závěry kontrolního zjištění. Pokud si nevyžádaly lhůtu pro vyjádření se k výsledku kontrolního zjištění a navržení jeho doplnění, neměly pak možnost zprávu o daňové kontrole ovlivnit, a nechtěly být tedy pod touto zprávou podepsány, byť tento podpis neznamenal, že by nemohly následně podat odvolání.

V současné době zprávu o daňové kontrole doručuje správce daně daňovému subjektu buď osobně, nebo elektronicky (zpravidla tedy do datové schránky). Doručením oznámení o ukončení daňové kontroly s přiložením zprávy o daňové kontrole je formálně daňová kontrola ukončena. Ovšem před tímto krokem musí správce daně sdělit daňovému subjektu výsledek svého kontrolního zjištění a současně mu stanoví přiměřenou lhůtu pro případné vyjádření – není to tedy o nutnosti žádat, lhůta musí být poskytnuta ze zákona.

Výjimkou je situace, pokud daňový subjekt při osobním jednání prohlásí, že stanovení lhůty nepožaduje, nebo by z výsledku kontrolního hlášení vyplývalo, že nedojde k vydání rozhodnutí o stanovení daně (tzn. pokud by daňová kontrola nenašla pochybení a daň stanovená daňovým subjektem by se neodlišovala od daně, kterou správce daně podrobil kontrole).

Právo vznést výhradu nebo podat návrh na doplnění zjištění

Daňový subjekt má právo vznést výhradu nebo podat návrh na doplnění dosavadního kontrolního zjištění. Výhrada může spočívat například v tom, že se dozví o výslechu svědka, ke kterému nebyl přizván, a trvá na tom, aby byl svědek opakovaně vyslechnut za jeho přítomnosti. Dále pokud kontrolní zjištění správce daně vykazuje chyby či nesrovnalosti v textu. Návrhem na doplnění by mohl být např. další důkazní materiál, který nebyl v kontrolním zjištění zohledněn.

Správce daně musí výhrady a návrhy posoudit, a pokud na základě vyjádření daňového subjektu dojde ve výsledku kontrolní zjištění k podstatným změnám, musí správce daně postupovat znovu od prvopočátku, kdy sepisoval výsledek kontrolního zjištění a předkládal ho daňovému subjektu k vyjádření.

Důležité je určitě zmínit tu skutečnost, že nebude akceptovatelný postup, kdy se daňový subjekt vyjádří jen k určité části kontrolního zjištění, proběhne nové „kolečko“ oběhu výsledku kontrolního zjištění a následně se daňový subjekt vyjádří k té části kontrolního zjištění, která byla obsažena již v prvním dokumentu. To by činilo tento postup prakticky nekonečným.

Je zřejmé, že smyslem novely zákona bylo poskytnout prostor k vyjádření před formálním ukončením daňové kontroly, aniž by o to musel sám daňový subjekt žádat, ale není možné své výhrady vznášet kouskovaně.

Poté, co uplynula lhůta k vyjádření se k výsledkům kontrolního hlášení (při vznesených výhradách nebo návrzích po opětovném sdělení správcem daně o výsledku svého kontrolního hlášení), popřípadě se daňový subjekt lhůty k vyjádření vzdá, postupuje daňová kontrola ke svému závěru.

Správce daně tedy doručí oznámení o ukončení daňové kontroly spolu se zprávou o daňové kontrole, která obsahuje:

  • odkaz na oznámení o zahájení daňové kontroly,
  • konečný výsledek kontrolního zjištění včetně hodnocení zjištěných důkazů a stanoviska správce daně k vyjádření daňového subjektu k výsledku dosavadního kontrolního zjištění.

Pokud se daň z kontrolního zjištění neodchyluje od daně, kterou tvrdil daňový subjekt ve svém přiznání, je tímto úkonem ukončeno vyměřovací nebo doměřovací řízení. V praxi tedy již nebude zasílán platební výměr, když se daň neodchyluje.

Pokud však ke stanovení daně na základě výsledku daňové kontroly dojde, může daňový subjekt očekávat i doručení rozhodnutí o stanovení daně (tedy platební výměr), což může správce daně učinit podle zákona i spolu s doručením oznámení o ukončení daňové kontroly. Proti rozhodnutí může pochopitelně být podáno odvolání, které by případně mohlo výsledek daňové kontroly zvrátit, ale stále je nutné pamatovat na to, že daňový subjekt se měl prvotně vypořádat s výsledky kontrolního zjištění správce daně ve lhůtě, kterou mu správce daně k tomuto úkonu poskytl; pokud tak neučinil, bude takové odvolání jen velmi těžko úspěšné.

Což neznamená, že odvolací orgán nebo posléze soudy nedávají za pravdu daňovým subjektům, které se proti dani stanovené na základě daňové kontroly odvolávají, ale procento úspěšnosti není tak veliké, a rozhodně v této zdlouhavé a finančně náročné cestě nemůže obstát skutečnost, že se daňový subjekt nevyjádřil k výsledkům kontrolního zjištění. Ty, jak bylo popsáno výše, předcházejí sepsání zprávě o daňové kontrole, proto by měla být pozornost daňového subjektu upřena hlavně k této fázi daňové kontroly.

Samotný proces ukončení daňové kontroly, jak jej definuje zákon (tedy doručení oznámení o ukončení spolu se zprávou o daňové kontrole), je pak již spíše formálním úkonem.

Zdroj: https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/ostatni-dane/ukonceni-danove-kontroly/