Oblast DPH je spojena s celou řadou formulářů, které povinně vyplňujeme – přiznání k DPH, souhrnné hlášení, kontrolní hlášení, přiznání k dani One Stop Shop. Pokud po jejich odevzdání objevíme chybu, musíme se vypořádat s tím, jak ji správně opravit.
Pokud potřebujeme chybu v jednotlivých formulářích opravit, musíme si ujasnit, dokdy to musíme udělat a jak daný formulář označit (jestli jako opravné, dodatečné nebo následné podání), jaké další náležitosti oproti původnímu podání musíme doplnit a jakým způsobem chybu vůbec opravit.
Podívejme se na jednotlivé formuláře, jak se tam opravy projeví – a to ještě před okamžikem, než jsou převedeny do povinného „elektronického formátu XML“.
Opravné přiznání k DPH
Daňový subjekt může nahradit již podané daňové přiznání novým opravným přiznáním. A to před uplynutím lhůty k podání tohoto daňového přiznání. V daňovém řízení se dále postupuje podle tohoto opravného přiznání a k tomu původnímu se nepřihlíží. Opravné daňové přiznání se tedy vyplňuje kompletně znovu, nevyčíslují se pouze rozdíly.
V záhlaví přiznání zaškrtneme „řádné“ a zároveň „opravné“ přiznání.
Stejným způsobem můžeme nahradit i dodatečné daňové přiznání (v tomto případě zaškrtneme „dodatečné“ a zároveň „opravné“). Podáváme tedy opravné přiznání k přiznání dodatečnému.
Ale i opravné přiznání můžeme znovu opravit dalším opravným přiznáním. V záhlaví musí být zaškrtnuto paradoxně „dodatečné“ – ale představuje opravu opravného přiznání podávaného stále ve lhůtě pro podání původního přiznání. Nemůže tedy dojít k záměně se skutečným dodatečným přiznáním, podávaným po lhůtě pro podání původního přiznání.
Dodatečné přiznání k DPH
Zjistí-li daňový subjekt, že má být daň:
a) vyšší než poslední známá daň – je povinen podat dodatečné daňové přiznání (do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tuto skutečnost zjistil, a ve stejné lhůtě má povinnost rozdíl na dani i uhradit),
b) nižší než poslední známá daň – je oprávněn podat dodatečné daňové přiznání (lhůty jsou totožné jako v odstavci a),
c) ve stejné výši, ale mění se některé údaje v přiznání dříve tvrzené – je oprávněn podat dodatečné daňové přiznání (lhůty jsou opět totožné jako v odstavci a).
V případě dodatečného přiznání uvedeme v příslušné kolonce v záhlaví formuláře den zjištění důvodůpro podání tohoto přiznání.
Pokud se poslední daň snižuje nebo nemění a podáváme dodatečné daňové přiznání „dobrovolně“, je nezbytnou součástí dodatečného daňového přiznání i uvedení důvodu pro podání tohoto dodatečného přiznání (uvádíme na zvláštní příloze).
V dodatečném přiznání se uvádí pouze rozdíly od údajů, ze kterých byla stanovena poslední známá daň příslušného zdaňovacího období. Na ř. 66 přiznání „Rozdíl oproti poslední známé dani při podání dodatečného daňového přiznání“ pak vyčíslíme změnu výše daně. Kladná hodnota představuje povinnost uhradit tuto částku správci daně. Záporná částka představuje přeplatek, o jehož vyplacení můžeme správce daně požádat.
Dodatečné daňové přiznání se předkládá samostatně vždy pouze za jedno zdaňovací období, a to do zmíněného konce měsíce následujícího po zjištění důvodu pro jeho podání.
Dodatečné daňové přiznání však nemůžeme podat po uplynutí tříleté lhůty, která začíná běžet dnem, ve kterém uplynula lhůta pro podání tohoto daňového přiznání.
Dodatečné daňové přiznání k dani One Stop Shop (OSS)
One Stop Shop („OSS“) – zvláštní režim jednoho správního místa, je systém jednotného vybírání DPH v jedné zemi, např. v ČR (namísto ve více nebo všech státech EU), který slouží prodejcům zboží na dálku, poskytovatelům služeb koncovým zákazníkům v EU nebo provozovatelům elektronických rozhraní (digitálních platforem). V těchto případech pak podáváme přiznání k dani One Stop Shop.
Pokud u tohoto daňového přiznání zjistíme, že daň má být vyšší nebo nižší než poslední známá daň, a máme povinnost provést opravu daně (daň se zvyšuje), nebo využijeme svého oprávnění provést opravu daně (daň se snižuje), uvedeme tuto opravu nejpozději v dodatečném daňovém přiznání, které je součástí daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém jsme se dozvěděli o skutečnostech rozhodných pro tuto opravu. Důvody pro opravu daně ani den zjištění rozdílu neuvádíme.
Opravu daně však nelze provést po uplynutí lhůty pro opravu daně ve státě identifikace. Lhůta počne běžet dnem, ve kterém uplynula lhůta pro podání původního daňového přiznání a běží tři roky. Připadne-li poslední den lhůty pro opravu daně ve státě identifikace na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty tento den (ne tedy první následující pracovní den).
Rozdíl daně, oproti původně tvrzené, je splatný v náhradní lhůtě splatnosti, která je shodná s lhůtou pro podání daňového přiznání, ve kterém uvádíme příslušnou opravu daně. Otázkou je, jestli opravu uvádíme ve správném období (tedy včas).
Následné souhrnné hlášení
Pokud plátce daně zjistí, že v podaném souhrnném hlášení uvedl chybné údaje, je povinen do 15 dnůode dne zjištění chybných údajů podat následné souhrnné hlášení. V tomto případě nerozlišujeme, zda na chybu přijdeme do termínu pro podání řádného souhrnného hlášení, nebo po tomto termínu, vždy podáváme následné souhrnné hlášení (ne tedy opravné souhrnné hlášení a dodatečné souhrnné hlášení).
V záhlaví formuláře uvedeme (v sekci „Forma SH“), že se jedná o následné souhrnné hlášení.
Následným souhrnným hlášením se tedy opravují údaje, které plátce uvedl v předchozích podáních (v souhrnném hlášení nebo následném souhrnném hlášení), vztahujících se k danému kalendářnímu měsíci nebo čtvrtletí.
Opravou údajů se rozumí:
- vložení nového řádku (v případě, že předchozí podání tento řádek vůbec neobsahovalo), u nového řádku vyplníme všechny požadované údaje,
- storno řádku z předchozích podání (řádek neměl být vůbec uveden), storno provedeme proškrtnutím křížkem ve sloupci označeném „Storno řádek“ a řádek se kompletně vyplní všemi údaji, tak jako v původní verzi hlášení,
- oprava údajů řádku z předchozích podání, tuto opravu provedeme stornováním původního řádku a vložením nového bezvadného řádku.
Storno řádek (označený křížkem v daném sloupci) nesmí být uveden v souhrnném hlášení, které je v záhlaví (Forma SH) označeno jako „souhrnné hlášení“, ale pouze v „následném souhrnném hlášení“.
V oddíle C. souhrnného hlášení (dodání zboží s použitím přemístění zboží v režimu skladu uvnitř území EU – Call-off stock) uvádíme v jednom ze sloupců „kód záznamu“:
- kód 1 – přeprava zboží do skladu pro předpokládaného pořizovatele,
- kód 2 – úplné nebo částečné vrácení zboží dodavateli nebo oprava chyby,
- kód 3 – změna předpokládaného pořizovatele u části nebo veškerého zboží.
U údajů, které byly vykázány s kódem 2 a 3, nelze provést opravu chyby podáním následného souhrnného hlášení (je třeba kontaktovat správce daně).
Opravné kontrolní hlášení
Potřebuje-li plátce opravit původně podané kontrolní hlášení a stihne-li to před uplynutím lhůty k podání tohoto (původního) kontrolního hlášení, může nahradit původní kontrolní hlášení opravným kontrolním hlášením. Bude to nové, kompletně vyplněné kontrolní hlášení a k předchozímu hlášení nebude finanční úřad přihlížet.
Do záhlaví uvedeme jako druh kontrolního hlášení řádné a opravné.
Následné kontrolní hlášení
Zjistí-li plátce chybu až po uplynutí lhůty k podání kontrolního hlášení (plátce uvedl nesprávné nebo neúplné údaje), je povinen do pěti pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů podat následné kontrolní hlášení, ve kterém tyto nedostatky napraví. Do pěti pracovních dnů taky plátce podá následné kontrolní hlášení, pokud ho k tomu vyzve správce daně.
Následné kontrolní hlášení má podobu nového kompletně vyplněného správného hlášení (ne tedy pouze změny a opravy). V záhlaví uvedeme, že se jedná o následné kontrolní hlášení a vyplníme datum, kdy byly zjištěny důvody pro jeho podání.
V případě, že plátce obdrží od správce daně výzvu k podání řádného či následného kontrolního hlášení, má povinnost do pěti dnů ode dne oznámení této výzvy na ni reagovat. Za reakci se považuje podání řádného nebo následného kontrolního hlášení. V této reakci je vždy nutné vyplnit číslo jednací výzvy.
V případě, že je plátce vyzván správcem daně k podání následného kontrolního hlášení z důvodu pochybností o správnosti nebo úplnosti, má plátce povinnost jej podat do pěti pracovních dnůod oznámení této výzvy. Plátce uvede v následném kontrolním hlášení všechny údaje z původního kontrolního hlášení s promítnutím oprav nebo s doplněním požadovaných údajů.
Pokud je však plátce přesvědčen o správnosti a úplnosti deklarovaných původních údajů, potvrdí tyto původní údaje (bez toho, aby je znovu vypisoval) tím, že vyplní v záhlaví číslo jednací výzvy a z výklopného seznamu v sekci „Rychlá odpověď na výzvu“ vybere odpověď „Potvrzuji správnost naposledy podaného kontrolního hlášení“. Druhou možností ve výklopném seznamu je „Nemám povinnost podat KH“.
Zdroj: https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dph/opravy-priznani-k-dph-kontrolniho-a-souhrnneho-hl/